Zahraniční politika příštího presidenta USA…

7.2.2008
Roman Joch

…bude záviset od toho, kdo oním presidentem bude. V tomto stádiu (v polovině ledna 2008) mají šanci být zvoleni:
Demokraté:

Senátorka Hillary Clintonová (D, New York). U republikánů má pověst levicové radikálky a ideoložky, její politika jako senátorky však doposud byla centristická. Její zahraniční politika by byla ta samá, jakou měl její manžel Bill Clinton. Jinými slovy, liberální multilateralistický internacionalismus – americká účast ve světě, svobodný obchod, velebení diplomacie na úkor realismu a reality, uctívání kolektivních organizací jako OSN. Dobré vztahy mezi Amerikou a EU. Titíž lidé, kteří dělali zahraniční politiku Billu Clintonovi (Holbrooke, Albrightová), jsou i v týmu Hillary.

Senátor Barack Obama (D, Illinois). Je nalevo od Hillary. V zahraniční politice je naprosto nezkušený, tudíž těžko říci, jakou by měl. Záleželo by na týmu, kterým by se obklopil. I v zahraniční politice se situuje nalevo od Hillary, požaduje stažení z Iráku bez ohledu na následky. Jeho zahraniční politika by byla nejspíš opakováním zahraniční politiky Jimmyho Cartera: rétorická podpora lidským právům plus bezzubost a neefektivita vůči nepřátelům.

Republikáni:

Senátor John McCain (R, Arizona). Pravicový pokud jde o zahraniční politiku a morálně-kulturní otázky, mírně levicový v ekonomice (více etatistický). Pokud jde o zahraniční politiku, zřejmě ze všech nejzkušenější. Podporuje jej největší počet bývalých republikánských ministrů zahraničí a obrany. Aktivní, asertivní role Ameriky ve světě (konzervativní internacionalismus), rozhodný boj proti terorismu, tedy pokračování Bushovy politiky, ale mnohem kompetentnějším způsobem. Podporoval navýšení počtu amerických vojáků v Iráku, když to bylo nepopulární, právě tato politika však v roce 2007 slavila úspěchy.

Bývalý starosta Rudy Giuliani (R, New York). Výrazně levicový a liberální v morálně-kulturních otázkách, centristický v ekonomických a výrazně pravicový v zahraniční politice. Jestřáb až ultra-jestřáb, pokud jde o boj proti terorismu; otevřeně mluví o úderu proti Iránu. Má ve svém týmu největší počet neokonzervativních intelektuálů a expertů na zahraniční politiku; lidí, kteří podporovali současného presidenta Bushe v jeho prvním volebním období, ale jsou zklamaní jeho politikou v období druhém. Jinými slovy, pokračování Bushovy zahraniční politiky, ale mnohem rasantnějším způsobem.

Bývalý guvernér Mitt Romney (R, Massachusetts). Vystupuje jako autenticky konzervativní kandidát ve všech třech sférách politiky: ekonomické, morálně-kulturní, i zahraničněpolitické. Hlásí se k rozhodnému boji proti terorismu, tudíž k pokračování Bushovy zahraniční politiky, avšak svým manažerským přístupem naznačuje její profesionálnější vedení. Konkrétní návrhy jsou neznámé, tudíž v posledku by záleželo od týmu, kterým by se obklopil.

Bývalý guvernér Mike Huckabee (R, Arkansas). Konzervativní v morálně-kulturních otázkách, populisticky levicový v ekonomických a zahraničněpolitických. Kritizuje Bushovu zahraniční politiku zleva jako příliš arogantní a intervencionistickou. Mírné koketování s isolacionismem, výraznější s protekcionismem. Zřejmě republikánská obdoba Baracka Obamy; jeho zahraniční politika by závisela od týmu, kterým by se obklopil.

Bývalý senátor Fred Thompson (R, Tennessee). Asi konzistentně nejkonzervativnější kandidát na presidenta. V tomto smyslu zřejmě nejautentičtější dědic Ronalda Reagana v těchto volbách, leč s oprávněnou reputací lenosti. Pozice stejné jako Romney, leč dlouhodobě konzistentnější; konkrétní podoba jeho zahraničněpolitického programu je však neznámá. Z doposud uvedených Republikánů zřejmě nejmenší šance na získání nominace.

Pokud jde o zahraniční politiku, za zmínku stojí ještě jeden republikánský kandidát, kongresman Ron Paul (R, Texas), který je striktním anti-etatistou a zároveň konsistentním isolacionistou. Jeho programem je okamžité stažení všech amerických jednotek ze světa, vystoupení z kolektivních organizací (OSN, NATO), ukončení spojeneckých obranných smluv s ostatními zeměmi a isolacionismus. Paul, v roce 1988 kandidát Libertariánské strany na presidenta, je však bez šancí získat republikánskou nominaci, natož vyhrát presidentské volby. Tedy naštěstí pro něho, pro Ameriku, pro nás a pro svět bude katastrofálních důsledků své zahraniční politiky ušetřen. Americký isolacionismus by totiž vedl ke světu méně bezpečnému, méně svobodnému, méně stabilnímu, více krvavému, více konfliktnímu a více tyranskému.

Publikováno v CEVRO Revue I / 2008.

Příspěvků : 15 - Zahraniční politika příštího presidenta USA…

  1. loren : 6.3.2008 v 20.50

    Při jmenovávání některých kontroverzních faktorů, souvisejících s atakováním Pentagonu, by jsme měli poukázat na ještě jednu skutečnost. Existuje totiž několik hledisek, které by podporovaly teorii, která tvrdí, že Pentagon nebyl atakován letadlem typu Boeing 757, ale jiným typem speciálního letadla nebo řízenou bojovou střelou. Určité úkazy, které laik přehlédne a povětšinou ho ani nenapadne hledat v nich nějaký záchytný bod, který by mu umožnil postoupit zase o něco dále při zkoumání, jak se ta či ona záležitost skutečně udála, mohou ale mít pro skupinu odborníků velkou relevanci a tento zdánlivý detail jim může posloužit jako důležité vodítko.

    Jedním z faktorů, který pro oficiální verzi může představovat komplikaci je otázka samotné proveditelnosti tohoto útoku letadlem Boeing 757. Vezmeme-li v potaz konstrukci Pentagonu a škody, které byly napáchány, musíme se logicky pitvat i po konstrukci objektu, který provedl takový útok..

    Nebudeme se pitvat v detailech každé části letadla, protože nám může dobře posloužit už samotný předek letadla. Špička B 757, kde se nachází elektronavigační systém, není z kovu, ale z uhlíkových vláken a je tudíž velmi křehká. U speciálních zbraní, které jsou určeny k prorážení předmětů, je předek samozřejmě velmi důležitý. Některé řízené střely jsou speciálně uzpůsobené tak, aby dokázaly přerážet překážky. Na špičce jsou zatíženy ochuzeným uranem což je velmi hustý kov, který se sebemenším třením zahřeje a usnadňuje prorážení. Užívají se především při prorážení zdí bunkrů. Dopravní letadlo narazí a bourá. Střela tohoto typu proráží.

    Dalším prvkem, který by mohl potvrdit teorii řízené střely je požár Pentagonu. Fotografie uhlovodíkových ohňů, které například vznikly v Dvojčatech spalováním paliva, zachycují žluté plameny a černý dým. Ale na fotografiích Pentagonu je rudý plamen, který je charakteristický pro požár založený výše popsaným druhem střely. Tento plamen je mnohem žhavější a také okamžitý. Někteří lidé se shodují, že do Pentagonu mohla narazit střela AGM, která je vybavena usměrněnou náloží a zatíženou špičkou z uranu typu BLU. Tento model střely je charakteristický tím, že dokáže vyvolat okamžitý požár o teplotě asi 1980 stupňů Celsia. Požár v Pentagonu by této charakteristice odpovídal. Rovněž hypotéza, že útok provedlo bojové letadlo se z technických důvodů jeví jako reálnější varianta, před opakovaným dogma o Boeingu 757… Také je nutno si položit otázku, zda-li je možné, aby i takto žhavý plamen byl schopen roztavit a zničit celý vrak letadla, který je z oceli a hliníku do té míry, že z něj nic nezbylo?

    Verze bojového letadla by talé mohla poskytnout odpověď na dotaz, proč totálně selhala obrana Pentagonu a nedokázala zabránit střetu, přestože se už 9:25 objevila zpráva o rychle letícím neidentifikovaném objektu, který míří směrem k Pentagonu. Vojenská letadla jsou totiž vybavena radiolokačním zařízením, které umožňuje, aby se letadlo z pohledu jeho držitele identifikovalo jako přítel nebo nepřítel.

    Otázek by opět byla celá řada, např. proč končí na oficiálním záznamu leteckých kotrolorů záznam 20 minut před nárazem? Tyto úlomky různých nejsností pžedstavují pro oficiální verzi velký oříšek. Uběhlo sedm let od této události a ani po tak dlouhé době není mnoho těchto znepokojujících otázek adekvátně zodpovězeno….. Vláda USA si s těmito otázkami evidentně starosti nedělá, poněvadž má mnoho jiných, převážně zahraničních a militantních úkolů, např. mise v Afghánistánu a v jiných destinacích….

    Bude dalším cílem i Irán? Doufejme a usilujme o to, aby obětí nebyli Iráčané, Palestinci ani američtí vojáci a jejich rodiny, kteří také neskutečně trpí touto agresivně vedenou politikou. Je nutné si uvědomit, že tyto militantní mašinérie byly velkou měrou odstartovány právě 11.9. 2001 pod heslem “boje proti terorismu”…

    Chci talé zdůraznit, že nejsem protiamericky orientovaný člověk a jsem proti podobně hloupým nálepkám. Nejsem však spokojen s páchaným bezprávím a se šířením lží a považuji za poměrně irelevantní, zda podobné špatnosti provádí američan, iráčan, izraelec nebo příslušník jiného národa. Prioritou by mělo být vždy to, aby byli jednotlivý viníci označeni a aby měli lidé možnost vidět události v nejčistčí možné formě a ne zkalené špinavým lhaním a podvody, jež jsou v režii vlivných skupin. Toť vše.

  2. kocman : 24.2.2008 v 22.13

    Zahraniční politika příštího presidenta USA bude taková , jakou mu určí jeho věřitelé. Tak funguje trh.

  3. nelson : 22.2.2008 v 23.18

    Kotúče s káblami: http://www.911-strike.com/bent-spools.jpg
    To akože chcete tvrdiť, že tie kotúče boli takto porozhadzované už pred nárazom? Nemáte náhodou link na fotku, s ktorou by sa to dalo porovnať? Celkom by ma to zaujímalo. Nie je náhodou ten predmet naľavo kotúč? Lebo ten vyzerá, že už to nerozchodí.

    Z tých fotiek je veľmi ťažké určiť presný rozsah poškodenia kvôli hustému dymu (neviem, kde tam vidíte to okno, ktoré tam má, či nemá byť). Budova vrátane okien bola už vtedy bomb-resistant, preto neprekvapí, že susedné ostali nepoškodené.

  4. m : 22.2.2008 v 12.34

    Pridam sa k diskusii ohladom videa boeingu. Case study: Mike Wilson

    To video sa tvari profesionalne az po naraz do pentagonu. Tymto videom vylucil ine moznosti ako mohol podla oficialnej verzie let vypadat.
    Lenze tu nastal taky maly problem. Vsimnite si kotuce s kablami. Po naraze boli neposkodene. Ked modeluje z vrchu, tak ich tam nema. Pridava ich tam az pri vstupe lietadla do pentagonu.
    Pozrite sa blizsie, ci sa ich lietadlo fakt nedotkne.
    A chvost lietadla nezvladol duel s oknom, ktore ostalo neposkodene.

  5. loren : 19.2.2008 v 9.46

    Co se tyce videa se simulaci letu c.77 (http://tinyurl.com/2cwvqk) jsou zde anomalie a rozpory s deklarovanou oficialni verzi. Narodni Institut pro prepravu a bezpecnost (National Transportation and Safety Board), poskytl v roce 2002 materialy o letove trase objektu, ktery narazil do Pentagonu (zamerne nerikam trase letadla, ponevadz to vubec neni tak jdnoznacne). Data, ktera poskytla tato komise nekoresponduji s oficialnimi tezemi a vylucuji moznost, ze by ,,letadlo” srazilo zminene sloupy, ponevadz data ukazuji, ze letadlo bylo nejprve 90 m nad sloupy. Dale nas tedy zajima tendence klesani objektu pred kolizi. Zde data od NTSB ukazuji, ze uhel klesani letadla by neumoznoval srazit sloupy.

    Ohledne WTC a teorii odpaleni. Nasel jsem velice prozaicky, ale dulezity obrazek popisujici zakladni fyzikalni zakon, pomoci ktereho lze jasne dokazat, ze budovam muselo pomoci k padu jeste neco navic, nez jen naraz letadel. Obrazek je v pravo na teto strance: http://911.yweb.sk/11-september-vedeli-ste-ze.html

    Reknu Vam jednu vec, osobne nevim jak cela tato tragedie detailne probehla, ale je jiste, ze ti, co ji zkonstruovali se prepocitali. Oficialni verze obsahuje tolik anomalii, absurdit a protireceni si, ze skutecne presidentu Bushovi nezbyva nic jineho, nez zastrasovat oponenty vyhruzkami typu: “Nebudu akceptovat jakekoli konspiracni teorie a jakekoli smerovani viny od teroristu, od viniku!”. Velmi vystizne to popsal David Ray Griffin, kdyz pojmenoval svou knihu tremi slovami: New Pearl Harbor.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?