V Respektu fér způsobem o konzervativcích? No to snad ne!

21.11.2005
Roman Joch

Ad: „Zhulení hipíci, končíme. Evropa si musí zvyknout na život s americkými konzervativci“, Respekt č. 45.

Je vždy potěšitelné, když evropští liberální komentátoři píší fér způsobem o americké pravici. Mohu potvrdit, že dva britští redaktoři týdeníku The Economist J. Micklethwait a A. Wooldridge tak ve své knize z roku 2004 The Right Nation („Ten správný národ“, ale i „Pravicový národ“) učinili. Mohou taky potvrdit, že pan Marek Fak ve svém článku „Zhulení hipíci, končíme“ celkem věrně převyprávěl obsah této knížky. Přesto si však nenechal ujít příležitost dopustit se několika nepřesností.
Je samozřejmě věcí mínění tvrdit, že američtí „konzervativní novináři jsou obecně straničtěji zaměření než liberálové, nekriticky chválí jednu stranu a tvrdě kritizují druhou.“ Má zkušenost je, že obě strany si v Americe v tomto nezadají. To však není to Fakovo tvrzení, na jehož kritice bych chtěl bazírovat.

Fak totiž na jiném místě píše: „Konzervativní hnutí se Goldwaterovou kandidaturou (na prezidenta v roce 1964 – pozn. R.J.) dostalo na okraj.“ Právě naopak, Goldwaterova kandidatura byla pro americké konzervativní hnutí klíčová, neboť je zaktivizovala a ono se dostalo do středu americké politiky. Byť Goldwater prohrál, jeho kandidatura Republikánskou stranu učinila stranou konzervativní a bez ní by nikdy nedošlo k následným vítězstvím Richarda Nixona, Ronalda Reagana a George W. Bushe.

To však taky není ten nejdůležitější bod, v němž bych chtěl s Fakem polemizovat. Naprosto a prokazatelně nepravdivým je totiž označení senátora Goldwatera za rasistu, jak to Fak učinil. Je to pomluva principiálního politika svobody, který zajisté měl mnohé chyby, ale rasismus jednou z nich rozhodně nebyl.

Goldwater byl celý život osobním odpůrcem rasismu a stoupencem integrace černochů. Byl však taky stoupencem svobody, dobrovolnosti, decentralizace a ústavních omezení federální vlády. V 50. letech byl jedním ze spoluzakladatelů největší americké organizace za práva černochů NAACP v Arizoně, sám jako arizonský politika zrušil rasovou segregaci v arizonské Národní gardě a na arizonských letištích (rovněž předtím jako byznysmen ve svém obchodním domě) a v letech 1957 a 1960 jako americký senátor hlasoval za federální zákony o občanských právech černochů. Pravdou je, že v roce 1964 hlasoval proti federálnímu Zákonu o občanských právech černochů, ale nikoli z důvodů rasistických, nýbrž konstitucionálních a libertariánských. Tento zákon totiž kromě zrušení státy nařízené segregace černochů, s čímž Goldwater souhlasil, rovněž ale bral majitelům domů svobodu odmítnout pronajmout byt lidem, jimž jej pronajmout nechtěli. To Goldwater považoval za nepřijatelný federální zásah do osobní a smluvní svobody Američanů, jakož i za porušení odvěké anglosaské zásady „My home, my castle.“

Je pravdou, že mnozí jižanští demokratičtí senátoři, kteří rovněž hlasovali proti Zákonu o občanských právech z roku 1964, byli bílí rasisté, ale arizonský republikán Goldwater jím nebyl.

Je naprosto nefér otisknout fotku senátora Goldwatera s titulkem „Občanská práva černochům? No to snad ne!“ – jako kdyby byl rasistou, anebo jako kdyby opozice vůči Zákonu o občanských právech černochů z roku 1964 byla jeho nejdůležitějším politickým postojem. To zřejmě nebyl ten důvod, proč jej podporovaly miliony amerických občanů, včetně Ronalda Reagana či mladé Hillary Rodhamové. Mimochodem, nikdo si v redakci Respektu nevšiml, že ten člověk na fotce po Goldwaterově levici byl Bobby Kennedy? „Občanská práva černochům? No to snad ne!“ – to podle Respektu vystihuje Goldwatera a Kennedyho?

Respekt při pojednání o americké pravici rovněž zmínil tezi amerického levičáka Thomase Franka z jeho knihy What’s the Matter with Kansas?, v níž rodák z Kansasu Frank považuje za bizarní (a perverzní), že chudí lidé v Kansasu volí z morálních a kulturních důvodů pravicově a republikánsky – tj. podle Franka proti svým zájmům, proti vysokému zdanění bohatých. Socialista Frank si může myslet, že „člověk jen chlebem živ jest“, že morální a kulturní hodnoty nemají význam, a že tudíž chudí lidé by po marxisticku měli vést třídní boj proti bohatým. Jaký to pohrdající, arogantní a přehlíživý pohled na chudé! Jako kdyby nebylo možné, že i chudí mají svou důstojnost a nepodléhají závisti vůči bohatým, neboť jsou si vědomi, že „nejen chlebem člověk živ jest.“

Je otázkou, zda skutečně dělají chudí lidé v Kansasu (a potažmo v celé „rudé“, Bushově Americe) chybu, když preferují své morální konzervativní hodnoty před ekonomickým třídním bojem proti bohatým. Totiž demografické zastoupení „modré“ Kerryho Ameriky v důsledku jejích morálních preferencí a životnímu stylu v rámci USA klesá. Liberálové a libertini mají méně potomků než lidé konzervativní a religiosní, tudíž i menšímu počtu lidí dál přenášejí své hodnoty. Nakonec možná Frankovi příbuzní v Kansasu, kteří se nepřestěhovali na východní pobřeží USA, nestali se ekonomickými socialisty a morálními libertiny, nýbrž zůstali ekonomickými a politickými klasickými liberály, jakož i morálními a kulturními konzervativci, udělali lépe, neboť jim patří v USA budoucnost. Činí racionálnější rozhodnutí, než si Frank myslí. Očekávat, že o této úvaze, jakož i o fér přístupu ke konzervativcům se lze dočíst v levicově-liberálním časopisu, by však bylo asi příliš. „V Respektu fér o konzervativcích? No to snad ne!“

Příspěvků : 9 - V Respektu fér způsobem o konzervativcích? No to snad ne!

  1. Jakub T. : 4.1.2006 v 20.16

    “Warren Beatty a Annete Bening … mají 4 potomky což je výrazně nad průměrem i v religiozněji zaměřených státech z Bible Belt.” no jo,to sice souhlasí,ale nikdo přece neříká, že i v “modré” Kerryho Amrice se nemohou vyskytovat vícedětné rodiny. Jenže vyšší porodnost je přeci jen zazanamenána u religiózně založených lidí, tj. obyvatel Bushovy “červené” Ameriky. Mimochodem, ve které z těxchto Amerik působí 4 dětná rodina výjimečněji?nebude to v té “modré?” 6e počet dětí Warrena Beatyho a Annete Bening je vyšší než průměr Bible Beltu,je asi jako konstatování, že i v ČR jsou lidé, kteří mají plat vyšší než je průměrný plat v EU. Ale druhá otázka je, zda jsou takoví lidé pravidlem,nebo výjimkou…

  2. V.Neckář jewnior : 24.12.2005 v 23.12

    Warren Beatty a Annete Bening těžko patří mezi voliče Bushe. Stačí zhlédnout Beattyho film Bulworth nebo z těch starších Reds (Rudí) kde hrál Johna Reeda přitom mají 4 potomky což je výrazně nad průměrem i v religiozněji zaměřených státech z Bible Belt.

  3. Marek : 15.12.2005 v 21.40

    S tim zkonvertovanim deti by me zajimalo, jestli to bude fungovat i u deti z muslimskych rodin – zatim to vypada ze vase konverze na ne vubec nefunguje :) . A podle demografickych pruzkumu budou mit zeme prave jako liberalni Nizozemi za nekolik malo desitek let velke problemy, protoze puvodni populace bude mene nez imigrantu. Pak az si zvoli sve zastupce, tak zakony nebudou ani zpolovicky tak “liberalni” jak je tomu dnes.

  4. martin : 10.12.2005 v 14.35

    Respekt čtu již dlouho. Vídám v něm například články Pavla Kohouta. Chcete říct že je levičák? Mimoto Respekt spolupracuje s .týždňom a to je křesťansko-konservativní periodikum. Je to jedine periodikum které znám, které se alespoň někdy snaží o objektivní přístup. Ano, některé články jsou jiné než bych čekal, ale což, není všechno dle našeho gusta. Je to minimálně dobré čtení pro rozled. A to jsem pravičák a mírný konservativec.

  5. Roman J. : 8.12.2005 v 20.31

    Mravní libertinismus coby převládající tendence civilizace je od dob pádu římské říše fenomén nový – netrvá 200 let, nýbrž 40 let. Takže to byla vlna, která se objevila nedávno a tudíž nemohla zmizet před 200 lety. Je schopna se zachovat? Jako každá vlna, nakonec nikoli. “Vy, morální konzervativci, plodíte více dětí, a my, libertini, vám polovinu vašich dětí zkonvertujeme na naši víru, takže se nás, žel, nezbavíte ani v staletích budoucích” – snažte se věru, usilovně a pilně se snažte nám ukrást naše děti, jest to totiž váš jediný způsob, jak můžete přežít. Ale zda uspějete, to ještě uvidíme. Co našim dětem můžete nabídnout? Po 40 letech svého marasmu a dekadence? Sexuální revoluci? Nenechte se vysmát! Hodnotné vztahy jsou to, co je cenné uprostřed pouště povrchnosti a hedonismu. Jeden rebel – zajímavý (tak to bylo před 40 lety). Spousta rebelů – nuda (tak je to dnes). Co je tedy nyní vzrušující? Ortodoxie. Budete to mít ale těžkou práci s našimi dětmi!
    Uvidíme, uvidíme… Kdo nakone uspěje? Jk říkám, uvidíme.
    R.J.

  6. Tomáš : 7.12.2005 v 18.00

    Vskutku zajímavé řešení předkládá pan Joch – umnožíme nepřítele. Není pravda první, kdo s něčím podobným začal, Palestinci a kosovští Albánci by mohli vyprávět. Mohl bych dokoce zaujatě konstatovat, že zdejší kreacionisté navrhují řešení opravdu primitivně darwinistické, nicméně bude tomu jinak. Kdyby platilo, co pan Joch tvrdí, odporní liberálové a libertini by zmizeli už před dvěma stoletími či byli bezvýznamnou skupinkou.
    Jenže ono je to zařízeno jinak. Vy, morální konzervativci, plodíte více dětí, a my, libertini, vám polovinu vašich dětí zkonvertujeme na naši víru, takže se nás, žel, nezbavíte ani v staletích budoucích.

  7. Karel : 2.12.2005 v 12.08

    Hm, tak si zjistěte, co se dělo v redakci Respektu za uplynulý rok, kolik redaktorů a vedoucích rubrik a z jakých důvodů odešlo, jak a proč se změnili šéfredaktoři, kdo je formálním vlastníkem Respektu a kdo je skutečným pánem nad jeho obsahem atd. atd. Zatím poslední redaktor byl odejit tento týden. Skutečně tento týdenník dovoluje názory z celého spektra???

  8. Martin : 28.11.2005 v 18.34

    je nejserioznejsi tydennik v cechach. To ze nepapouskuje vase nazory ( at uz pravdive nebo ne ) jeste nemusi znamenat ze je levicove-liberalni. Dle meho neni ani levicovy, ani pravicovy, ma nazora z celeho spektra. Diky bohu za nej.

  9. Jan Váňa : 24.11.2005 v 12.47

    Pro nás, asi tak 65leté, je docela překvapující, že G. byl takový. Je vidět, že Rudé právo mělo vliv i na nás, kteří jsme mu nevěřili, jak jsme si mysleli, ani slovo. To je dobře.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?