USA: Vyhrála energie, či letargie?

6.11.2020
Roman Joch

Donald Trump Presidential AnnouncementZatím nevíme, kdo byl zvolen prezidentem USA, hypoteticky po sečtení všech hlasů to mohou být Joe Biden i Donald Trump. Získá-li Trump jižanské státy Georgii a Severní Karolínu, a získá-li Biden Nevadu, rozhodnou výsledky v Michiganu a především v Pensylvánii. Hypoteticky může nastat i situace, že výsledek na hlasy volitelů bude 269:269 (pokud Biden získá Michigan a Trump Pensylvánii a jeden hlas Maine) – a v takovém případě o prezidentovi rozhodne Sněmovna reprezentantů, což se naposledy stalo v roce 1824. Budou-li mít Američané štěstí, jméno příštího prezidenta se dozvědí v pátek; pokud nikoli a nastanou soudní bitvy, bude to později.

Co však už víme, co nám tyto volby řekly?

Agentury se opět mýlily

Za prvé, většina agentur na průzkum veřejného mínění se opět zmýlila, stejně jako v roce 2016; podcenily voliče Donalda Trumpa a jejich neochotu se k této své preferenci hlásit. Trumpovy výsledky byly opět, stejně jako před čtyřmi lety, lepší, než předpovídaly průzkumy.

Za druhé, Trump coby kandidát je vynikající v koncovkách kampaně. Za její poslední týden je schopen snížit náskok protivníka výrazně. Jeho energický styl vedení kampaně mu evidentně pomohl. A pokud Biden prohraje, letargický styl kampaně byl naopak jeho špatnou taktikou.

Za třetí, demokraté budou mít většinu ve Sněmovně reprezentantů, jak se předpokládalo, ale nerozšíří ji, nýbrž nejspíš pár křesel ztratí. Naopak je pravděpodobné, že republikáni si většinu v Senátu udrží – což budu pro další úvahy předpokládat.

Za čtvrté, zvažme možnosti, co se nejspíš stane, pokud vyhraje kandidát jeden nebo druhý – za výše zmíněného předpokladu, že Kongres zůstane rozdělen. Předpokládejme nejdřív, že vyhrál Trump. To povede ke krátkodobé euforii jeho stoupenců, ale k zoufalství, depresi, naštvanosti, zuřivosti a agresivitě jeho odpůrců. Lze čekat mnohem horší násilnosti, rabování, žhářství a vandalství v ulicích, než jsme viděli v létě (kdyby naopak vyhrál Biden, pak by k takovýmto věcem nespíš nedošlo, protože republikánští voliči coby ti konzervativnější většinou bordel v ulicích nedělají).

Za páté, ve svém druhém volebním období prezidenti ztrácejí popularitu a v kongresových volbách uprostřed volebního období (což bude rok 2022) jejich strana suverénně prohrává. V této situaci se kongresmani, senátoři a guvernéři jeho strany začínají od prezidenta odpoutávat a vnímají ho už jako zátěž. Po volbách 2022 okamžitě začne prezidentská kampaň pro volby prezidentské v roce 2024 a významní politici obou stran začnou zvažovat, či na prezidenta kandidovat, a pokud ne, koho v primárkách podpořit. Z prezidenta se stává „chromá kachna“. Takže otázkou je, zda se republikánští politici začnou od Trumpa odpoutávat již před volbami 2022, anebo až po nich.

Za páté, nyní předpokládejme, že vyhrál Joe Biden a stane se prezidentem. Biden vždy patřil k umírněnému, centristickému křídlu své strany, ale jak se strana posouvala doleva, posouval se i on. A za poslední rok se posunul doleva výrazně – tak, že jeho volební program letos byl levicovější než volební program Baracka Obamy v roce 2008, když Obama byl představitelem levého křídla a Biden centristického. V kampani Biden potřeboval podporu a loajalitu levého křídla strany, tj. „sandersistů“, a proto jako taktika to dávalo smysl. Nyní však jako prezident: bude ustupovat levému křídlu strany, anebo bude vládnout z jejího levého středu? Má silný argument proti levému radikálnímu křídlu: republikáni mají většinu v Senátu, takže chceme-li alespoň něco prosadit, musím se s nimi dohodnout na kompromisech.

Za šesté, republikánská většina v Senátu taky znamená, že padají ty nejradikálnější (a nejšílenější) nápady levicových radikálů, jako je například rozšíření počtu členů Nejvyššího soudu (a jeho napakování levicovými soudci), vytvoření dvou dalších států s demokratickou většinou či zrušení Sboru volitelů. Jacíkoli federální soudcové, které demokratický prezident navrhne a republikánský Senát schválí, budou muset být nutně centrističtí, tj. ani příliš levicoví, ani vyhraněně konzervativní.

Bolehlav pro republikány

A konečně za sedmé, pokud v tomto scénáři Trump těsně prohraje s Bidenem, založí si vlastní televizi, jež bude oslovovat tvrdé jádro trumpistů, tedy bude komerčně úspěšná, Trump v ní bude primadonou, jeho synové moderátory a dcerka Ivanka princeznou s rolí arbitra elegance. Anebo Trump bude tvrdit, že americký lid byl podveden a on sám o prezidentství okraden, a proto bude chtít na prezidenta opět kandidovat v roce 2024? Ústava mu to umožňuje, dvě období ještě neměl.

Republikánští politici by z toho dostali bolehlav; a otázkou je, jak by zareagovali republikánští voliči v primárkách: dali by Trumpovi ještě jednu šanci a udělili mu nominaci? Toť otázka.

Jedno je však jisté: ať už vyhrál Biden, nebo Trump, uklidnění situace v Americe nenastane.

LN, 5.11.2020

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nabídka publikací

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?