Trump je Obamovým „produktem“

16.11.2016
Roman Joch

nbc-fires-donald-trump-after-he-calls-mexicans-rapists-and-drug-runnersDonald Trump bude 20. ledna inaugurován 45. prezidentem USA. Co se mu povedlo, je obdivuhodné. Stály proti němu politické, ekonomické, mediální i kulturní elity. V kampani utratil méně peněz než jeho soupeřka. Přesto vyhrál. Ať už na něj máte názor jakýkoli, jeho výkon nelze neobdivovat. 

Navíc jeho vítězství v určitém smyslu posloužilo psychickému zdraví liberální demokracie. Mnozí lidé bohužel věří konspiračním teoriím, že demokracie je jen fraška; ve skutečnosti nám prý vládnou skryté, tajemné elity, které v zákulisí tahají za provázky a určují, kdo bude zvolen. Vítězství Donalda Trumpa vyvrátilo tuto lež: lid v liberální demokracii, pokud chce, může zvolit prezidentem úplného outsidera. Zvolení Donalda Trumpa je tak přesvědčivým vyvrácením konspiračních teorií o iluminátech, zednářích, jimž bohužel věří i mnozí křesťané, kteří by si jinak měli dávat velký pozor na pověry (jako jsou tyto, nebo i na astrologii a horoskopy).

Proč byl ale Donald Trump zvolen prezidentem? Jednak proto, že americké střední třídě se stále příliš nedaří. Amerika zažívá hospodářský růst kolem dvou procent, ale střední třída jej nepociťuje. Je jasné, že po osmi letech vlády demokratického prezidenta byl navíc favoritem jakýkoli republikán, který by kandidoval proti demokratce.

Barack Obama jako prezident příliš úspěšný nebyl. On sám je sympatický člověk, kterého Američané mají rádi, a vždy, když kandidoval, vyhrál (v letech 2008 a 2012). Ale pokud volby byly o jeho politice či jejím pokračování a on osobně nekandidoval, jeho politika prohrála (volby do Kongresu v letech 2010, 2014 a volby prezidentské i do Kongresu 2016).

V tomto smyslu Trumpa „umožnil“ Obama. Trump je Obamovým „produktem“.

Přidané hodnoty

Ale Donald Trump přinesl i dvě další „přidané hodnoty“. Mnozí Američané (především běloši, ale nejen oni) mají dojem, že masová imigrace proměňuje jejich zemi k nepoznání. Proto volili toho, kdo byl nejostřeji proti imigrantům – Donalda Trumpa.

Mělo se za to, že jeho volba představuje vzpouru bílých mužů proti ostatním menšinám. Jeho podpora mezi americkými bělochy byla většinová, ale získal menší procento bělošských hlasů než například před čtyřmi roky republikán Mitt Romney. Získal však větší procento hlasů voličů latinskoamerického a východoasijského původu než Romney; i když stále jejich menšinu. Volby vyhrál především proto, že letos byla nižší volební účast amerických černochů, kteří většinově volí demokraty. A jak to, že Trump tak dobře uspěl u Hispánců, když jejich imigraci kritizoval? Prostě proto, že mnozí Hispánci, kteří už americkými občany jsou, si další hispánské imigranty, kteří by pro ně představovali konkurenci, nepřejí.

V neposlední řadě Trump zvítězil i proto, že se jeho soupeřka Hillary Clintonová jevila jako neautentická, umělá, arogantní a zkorumpovaná. Působila jako naprogramovaný robot. Trump naopak jako ten, kdo říká, co si myslí, je upřímný – tedy jiný než všichni ostatní politici. Proto mu jeho stoupenci odpustili i jeho nemalé vulgarismy, které nebrali jako jeho diskvalifikaci, nýbrž jako důkaz toho, že je autentický a skutečně říká to, co má na mysli. Působil jako osvěžující faktor vůči profesionálním politikům, kteří odříkávali naučené fráze.

Do Trumpa nyní vkládají jeho stoupenci stejně velké naděje, jaké vkládali stoupenci do Baracka Obamy v roce 2008, tedy příliš velké a neadekvátní. A jak byli Obamou zklamáni mnozí jeho příznivci, tak budou mnozí voliči nakonec zklamáni i Trumpem. Trump je pro své příznivce zrcadlovým obrazem toho, kým byl Obama pro své stoupence v roce 2008. I jejich hesla jsou stejně vágní a všeobecná. Obama v roce 2008: „Ano, dokážeme to“ a „Naděje a změna“. Trump v roce 2016: „Učiňme Ameriku opět velkolepou.“

Supervolební rok 

Jenže prezidentský souboj mezi Clintonovou a Trumpem by nám neměl zastínit fakt, že letos byl v USA rok supervolební: volila se i celá Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu, jakož i guvernéři několika států. Výsledek? Demokraté prohráli. Republikáni vyhráli vše – uhájili většinu v obou komorách Kongresu a počet guvernérů navýšili. Republikáni mají nyní v USA úžasnou moc, snad největší od roku 1930. Dědictvím prezidenta Obamy je tak zdecimovaná demokratická strana. A republikánská strana silnější než kdykoli za posledních pětaosmdesát let.

Jenomže tato strana není v pohledu na Trumpa jednotná, byť po jeho vítězství bude mít tendenci se za ním sjednotit a spolupracovat s ním. Trump však není typický republikán, jakým je například jeho viceprezident Mike Pence. Pokud bude jako prezident spolupracovat s republikánským vedením Kongresu, mohou toho prosadit mnoho a navodit v americké společnosti dalekosáhlé změny. Dostane-li se však Trump do konfliktu s vedením republikánů v Kongresu, bude čelit opozici o to větší, že proti němu budou nejen všichni demokraté, ale i mnozí vlivní republikáni.

Po ovoci poznáte je 

Donald Trump je příkladem post-křesťanského, novopohanského politika, kterého více než univerzální morální principy či ideály zajímá bohatství, status a moc. Jeho životní styl je roztomile hédonistický a svou dekadencí si nezadá s životním stylem antických patricijů. Přesto se mu dostalo ve volbách většinové podpory křesťanů. Proč? Protože jim slíbil, že za jeho prezidentství se jim v Americe ubližovat nebude. Svým životem neprojevuje Trump křesťanské hodnoty, ale slíbil, že jako prezident je bude chránit. Proto mu konzervativní evangelikálové uvěřili a masově ho podporovali. A američtí katolíci letos hlasovali poměrem 52 % pro Trumpa a 45 % pro Clintonovou.

Je víra, kterou vložili američtí křesťané v Trumpa, oprávněná? To ukáže až budoucnost a jeho skutky, jednání a chování. Přeci platí „po ovoci poznáte je…“ Pokud bude Trump spolupracovat s konzervativními republikány v Kongresu, mohou obsadit uprázdněné křeslo na Nejvyšším soudu člověkem, který bude náchylnější k ochraně nenarozeného života. A tři další pro potratoví soudci Nejvyššího soudu jsou velice staří, takže pokud během Trumpova prezidentského období přirozeným způsobem odejdou, Trump a republikáni v Senátu mohou na Nejvyšším soudu na desetiletí vytvořit konzervativní většinu. Ta bude příznivá nejen větší ochraně nenarozeného života, ale i svobodě svědomí všech, tedy i křesťanů, neúčastnit se praktik, jež jejich svědomí odporují (např. uzavírání „manželství“ osob stejného pohlaví).

Prostor pro radikální změny budou mít Trump a republikánský Kongres dva roky, protože je pravděpodobné, že ve volbách do Kongresu v roce 2018 demokraté získají většinu v alespoň jedné z jeho komor. Americký volič, stejně jako český, má totiž tendenci vyvažovat. Toť demokracie.

Vyšlo v Katolickém týdeníku

Příspěvků : 2 - Trump je Obamovým „produktem“

  1. Adrián : 21.11.2016 v 20.46

    Dúfajme že aspoň ten súd stihnú.

  2. Martin Horsky : 17.11.2016 v 3.39

    “příkladem post-křesťanského, novopohanského politika, kterého více než univerzální morální principy či ideály zajímá bohatství, status a moc” se da uvest z presidentu z Demokraticke strany uz JFK. Bill Clinton dokazal skrze prodej politickeho vlivu nahromadit $200 mil. dolaru, BHO skoro urcite sahne po nejake lukrativnich prilezitosti, kterych pro nej bude spousta. – Donald Trump vkrocil do politiky predloni na podzim – je tedy vic podnikatel co se zajima o politiku, nez politik ktereho zajima bohatstvi.

    Po 8 letech leve politiky Demokratu nebyl uspech Republikanu zdaleka jisty, zvlast v boji o presidentsky urad – Demokrate zustavaji pro elektorat tou popularni stranou co rozdava, zatimco Republikani nuti lidi pracovat. Krestanske volice Trump o svem krestanskem svedomi moc presvedcovat nemusel – krestane v USA dnes rozumi, kde stoji Demokrate, strana co ohrozuje nejen respekt pro zivot, ale i jejich svobodu vyznani. – Vysledek techto voleb je poucny hlavne jako dukaz toho, ze jedine politicky system dvou stran je schopny dodat vladu schopnou zasadne zmenit kurs.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?