Šestatřicet minut

15.7.2016
Roman Joch

Joch 10-30-2007 5-38-47 PMNezajímáte se o válku? Smůla, válka se zajímá o vás. Nezajímáte se o smrt? Ještě větší smůla, smrt se o vás zajímá. Definitivně.

V našich médiích proběhla zpráva, že v případě ruského útoku proti Pobaltí by Rusové byli v Tallinnu za 36 hodin. ANATO by je nedokázalo zastavit. Smysl této zprávy může být dvojí: buď defétistický, anebo preventivní. 

Defétistický: sebenaplňující se proroctví; jinak zdravá banka XY má prý problémy; následně všichni vybírají vklady, a tak původně zdravá banka zkrachuje. Nebo preventivní: valí se na nás vlna tsunami; všechny nás zaplaví. Proto postavme hráz a nikdo neutone.

„Za 36 hodin v Tallinnu“ – proroctví sebenaplňující, nebo sebeporážející? Obojí je možné. Můžeme si z toho vzít „poučení“, že Rusové stejně tak či tak okupují Pobaltí, proto nemá smysl se jim bránit. Anebo poučení opačné: Rusové nyní mohou ovládnout Pobaltí, proto se jim bránit musíme, tudíž posílit vojenskou obranu Pobaltí tak, že nebudou mít šanci.

Ano. Ale tyto úvahy jsou, ehm, pouze konvenční. Nezohledňují možnost jaderné války.

Ubránit Pobaltí

Skok do minulosti: léto 2010. Stal jsem se poradcem premiéra. Vůbec první doporučení, které jsem mu napsal, se týkalo jaderných zbraní.

Před tehdejším summitem NATO někteří členové Aliance navrhovali, aby se NATO zbavilo amerických taktických (tj. malých) jaderných zbraní v Evropě. Byly prý k ničemu, rovněž jejich udržování drahé, a stejně prý k nepoužití. Premiérovi jsem napsal: kdybyste měl být jediným, osamoceným státníkem na summitu, tak tento „nápad“ vetujte. Postavte se proti všem. Bez taktických atomovek je Pobaltí nehájitelné.

Naštěstí tehdy se to tak nevyhrotilo; NATO přijalo návrh polského ministra zahraničí Radka Sikorského, že zruší své taktické, malé atomovky tehdy, když ty samé zbraně Rusko stáhne ze své evropské části (tj. z území západně od Uralu). Rusko tehdy – a dnes – v nich mělo převahu, proto to neučinilo, a tudíž taktické atomovky NATO v Evropě dodnes jsou.

Nyní nemohu rozpitvávat celou teorii jaderné války (A. Wohlstetter, H. Kahn, T. Schelling, Bill Van Cleave) ani fakt, že by nebyla nekonečnou katastrofou; to, jak se jí vyhnout; to, jak v ní zvítězit – omezím se na konstatování, že hlavním smyslem jaderných zbraní není jejich použití, nýbrž hrozbou jejich použití odstrašit válku, tj. útok nepřítele proti nám či spojencům.

Abyste mohli útok odstrašovat, potřebujete kapacitu (atomovky) i kredibilitu (věrohodnost: kvůli konvenčnímu útoku vůči Frankfurtu, Saigonu, San Salvadoru neriskujete jadernou anihilaci New Yorku, Chicaga, Los Angeles…). Jinými slovy, potřebujete malé taktické atomovky, které realisticky použít můžete. A protivník to ví: že je máte, že je můžete použít a že je v případě jeho konvenčního útoku také použijete. Pak nezaútočí – pokud to vše ví. Jinými slovy, pro odstrašení (útoku, války) je nutná kapacita (zbraně) i kredibilita (ochota je použít).

Rusové to vědí, proto – dle mě správně – považují odpálení atomové bomby za „deeskalační opatření“. Zaútočí, například konvenčně, proti Pobaltí, NATO tam pak chce poslat posily a oni odpálí uprostřed Baltu atomovku. Co se stane?
Okamžité vyjednávání a zastavení bojů. A Pobaltí je jejich. Jak chytré…

Leč nikoli originální; už v polovině 80. let 20. století americký stratég Edward Luttwak nastínil, že odpálení jediné atomovky povede k zastavení všech bojů a vyjednávání o míru.

Ti, kdo nezemřou, budou závidět

Dnes a zítra se uskuteční summit NATO ve Varšavě. Jednou z otázek budou malé, taktické jaderné zbraně. Česká republika (zastupovaná prezidentem) nemá na ně názor žádný (naštěstí! Zeman by buď rovnou rozpoutal atomovou válku, anebo, pravděpodobněji, udělal z nás ruskou gubernii).

Kdyby nyní Rusové zaútočili vůči Pobaltí konvenčně, pak jsou nejspíš za 36 hodin v Tallinnu.

Ano. Ale pokud své členství v NATO a své závazky vůči němu myslíme vážně, pak Aliance vůči nim nasadí své taktické atomovky a ze západního Ruska se stane jaderná poušť.

A z nás, po jejich odvetném úderu, taky. Všichni zemřeme – a ti, kdo nezemřou, budou závidět těm, kdo už zemřeli. Ale…

Bude to stát Putinovi za to? Zemřít proto, aby zabil nás? Nikoli; ruská „věrchuška“ usiluje o bohatství a moc. Vlastní smrt není její prioritou.

Proto jaderná válka – vlastně ne ona, ale její hrozba – je po právu naší zbraní v našem arzenálu. Ohledně jaderných zbraní by sdělením summitu NATO ve Varšavě tudíž mělo být: „Zaútočíte-li proti Pobaltí, pak sice (konvenčně) do 36 hodin můžete být v Tallinnu, ale to je stejně jedno, protože do 36 minut od útoku budete rozhodně vy všichni mrtvi.“ Šestatřicet minut – a jste mrtvi.

LN, 8.7.2016

Příspěvků : 2 - Šestatřicet minut

  1. Michal : 28.7.2016 v 19.12

    Rusko malo kontroluje sve vlastni teritorium,
    Co by delalo s cizim? Krast se da pres zemany
    mnohem pohodlneji. Stejne nakup pozemku ceska
    Cinany . .

  2. Karel Mrzílek : 21.7.2016 v 10.11

    Nutno zdůrazňovat, že všechny vojenské výdaje Evropy jsou na OBRANU. Evropa Rusku nehrozí přepadením. Naopak neustálé přibližování se Ruska ke hranicím EU nelze považovat za obranný manévr. Evropa nechce přepadnout Rusko, když Rusové rozumí parusky tak by se jim to mělo od rána do večera a přes noc nahrát a stále omílat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?