Roman Joch v Radiožurnálu o Nobelově ceně pro Baracka Obamu

18.12.2009
Roman Joch

Domnívám se, že prezident Obama je, pokud jde o udělení Nobelovy ceny, nevinně, za to on nemůže, je to blamáž, nikoliv jeho, ale Nobela výboru.

Barack Obama získal Nobelovu cenu míru
Jan BUMBA, moderátor
–––––––
Se vší skromností, dá se říci, převzal dnes americký prezident v norském Oslu ocenění, na které jiní státníci čekali mnohem déle, než on, Nobelovu cenu míru. Zjevně uvědomí, že mnozí zpochybňují, jestli si ji zaslouží po necelém roce v úřadě. Barack Obama mimo jiné prohlásil:

Barack OBAMA, prezident Spojených států amerických
–––––––
Přijímám tuto cenu s velkým vděkem a pokorou. Nejsme zajatci naší víry, naše úsilí má smysl a dává směr historii. A přesto musím přiznat značnou rozporuplnost, kterou vaše velkorysé rozhodnutí vyvolalo, a to z části proto, že jsem teprve na začátku své práce na světové scéně. Ve srovnání s některými velikány historie, kteří stejné ocenění dostali, jako byli Schweizer, King, Marshall nebo Mandela jsem udělal dosud jen velmi málo.

Jan BUMBA, moderátor
–––––––
Přiznává šéf Bílého domu. Poukázal na ironii toho, že zřejmě nejprestižnější Nobelovu cenu dostal prezident země, která je momentálně ve dvou válečných konfliktech, v Iráku a v Afghánistánu. Zdůraznil ale, že jsou války nezbytné a ospravedlnitelné a že Spojené státy v nich musí udržovat nejvyšší morální standardy. Nobelův výbor vyznamenal Obamu za, cituji: “Posílení mezinárodní diplomacie a spolupráce.” Za předčasný ale tento krok považují nejen mnozí i renomovaní světoví komentátoři, ale podle průzkumu veřejného mínění také většina Američanů. Jako jeden z nejvýraznějších skeptiků zde v České republice vystupuje Roman Joch, ředitel Občanského institutu. Dobrý večer.

Roman JUCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Hezký večer přeji.

Jan BUMBA, moderátor
–––––––
Na druhé lince zdravím Petra Druláka, ředitele Ústavu mezinárodních vztahů. Dobrý večer.

Petr DRULÁK, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů
–––––––
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor
–––––––
Pane Jochu, pravda, pan Obama nemá v ruce mnoho konkrétních výsledků za dobu, co nastoupil do Bílého domu, ale neuznáte, že se mu i za těch pár měsíců aspoň podařilo částečně změnit mezinárodní klima, třeba vstřícnějším postojem k muslimskému světu?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Domnívám se, že prezident Obama je, pokud jde o udělení Nobelovy ceny, nevinně, za to on nemůže, je to blamáž, nikoliv jeho /nesrozumitelné/ Nobela výboru. Nedomnívám se, že jeho zahraniční politika byla tak úspěšná, jednak ta sázka, že zruší třetí pilíř protiraketové obrany u nás a v Polsku výměnou za to, že Rusku zatlačí na Írán a tím dosáhne jaderného ozbrojení Íránu, tak ta tomu nevyšla. Rusko odmítá tlačit na Írán, takže v tomto důležitém bodu své zahraniční politiky zatím prezident Obama selhal. A není to cesta k míru, ale spíše ke konfliktu. No, a druhý problém je ten, že jeho rozhodování ohledně toho, zda vyslat jednotky do Afghánistánu nebo nevyslat, nakonec se rozhodlo, že je tam vyšle, mnozí považovali za příliš dlouhé, za příliš nejednoznačné. Takže prozatím je nutné konstatovat to, že zahraniční politika Baracka Obamy sice používala vzletnou rétoriku a rozhodně její záměry jsou velice dobré a ušlechtilé, ale z praktických výsledků, které by učinily svět, aniž bezpečnějším nebo svobodným, se jí zatím moc nedostalo.

Jan BUMBA, moderátor
–––––––
Pane Druláku, jsou tady tedy dvě teze, které nastolil Roman Joch, jednak tedy, že udělení této Nobelovy ceny byla blamáž výboru, který o udělení rozhoduje. A jednak, že Barack Obama vůbec není úspěšný na mezinárodní scéně. Nejprve k tomu samotnému udělení, řekl byste také, že to byla blamáž?

Petr DRULÁK, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů
–––––––
Já bych to za blamáž rozhodně neoznačil. Samozřejmě to rozhodnutí vyvolává diskusi, ale to není tak neobvyklé, protože v řadě případů Nobelova cenu míru patří k těm nejkontroverznějším. Obama ve svém projevu zmínil osoby, které vlastně kontroverzní nebyly, jako Mandela nebo Albert Schweizer, ale vzpomeňme, že Nobelovu cenu za mír také dostal Al Gore, Jásir Arafat, dostal jí také Henry Kissinger. Myslím si, že to byly mnohem kontroverznější postavy, než je Barack Obama, takže ty pochybnosti jsou na místě a otázka, je koneckonců i sám Obama.

Jan BUMBA, moderátor
–––––––
A k té druhé věci, jestli je Barack Obama vůbec alespoň do určité míry úspěšný na mezinárodní scéně?

Petr DRULÁK, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů
–––––––
To mi přijde, tak to mi přijde úplně předčasné teďko po nějakých 11, 12 měsících říct, zda jeho politika byla úspěšná nebo ne. Zahraniční politika se vyhodnocuje v mnohem dalším časovém horizontu a vzhledem k plánům Baracka Obamy, k jeho ambicím, to nejsou věcí, které bychom mohli hodnotit dokonce ani po roce či po dvou letech. To znamená, on má velmi najeto na velmi ambiciózní program, který se tady, který začíná a nemá cena v půlce nebo ve čtvrtině toho běhu říkat, jestli je úspěšný nebo ne.

Jan BUMBA, moderátor
–––––––
Pane Jochu, Petr Drulák připomněl, že Nobelovu cenu za mír v minulosti dostaly často i velice kontroverzní osobnosti, myslíte, že se Barack Obama nějak vymyká v tomto ohledu, ta cena často je sporně udělena?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Ano, souhlasím s tím, že ta cena byla častokrát udělena velice nevhodným lidem. A její hodnota tím v čase postupně klesá, ale ať už si vezmeme ten nejkontroverznější případ, například Jásira Arafata, člověk, který byl celý život, celý svůj život teroristou nebo dokonce šéfteroristou, a najednou slíbil, že s tím přestane a dostal Nobelovu cenu, tak ve všech těchto případech ta cena byla udělena za určité zásluhy, buď, byť pofidérní, ale za určité zásluhy, zatímco v případě Baracka Obamy a norský Nobelový výbor se tím netajil, byla míněna jakožto inspirace, to znamená ne za to, co on udělal, ale spíše jako inspirace pro to, co ještě možná udělá. A tím Nobelova cenu míru prostě dosáhla další propadu, dalšího dna, pokud jde o její reputaci nebo záslužnost.

Jan BUMBA, moderátor
–––––––
Takže rozumím vám správně, že především by se vždy mělo posuzovat, co už ten kandidát vykonal, jako základní kritérium.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Přesně tak, přesně tak, já souhlasím s panem doktorem Drulákem, že zahraniční politika Baracka Obamy možná ještě bude úspěšná. Já o tom pochybuji, ale je to samozřejmě možné, nicméně v tom se teda shodneme, že v tomto momentu udělení Nobelovy ceny právě jemu bylo naprosto předčasné, naprosto neadekvátní.

Jan BUMBA, moderátor
–––––––
Pane Druláku, jak se dá poměřovat to, kdo si Nobelovku za mír zaslouží a kdo ne?

Petr DRULÁK, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů
–––––––
To je právě hrozně těžké, protože třeba ten kontroverzní Jásir Arafat, v očích jedněch je to terorista, což je samozřejmě oprávněné, protože on skutečně řadu let strávil organizováním, plánováním teroristických útoků, ale pak samozřejmě měl ten svůj obrat k míru. A když se podíváme na světové lídry, tak často řada z nich, řada z těch lidí, kteří vlastně udělali, udělali spoustu dobrého pro svět, mají ruce od krve. Takže z tohoto hlediska je zpochybnitelný téměř kdokoliv, včetně třeba toho Henryho Kissingera, který má samozřejmě velké zásluhy na americkou zahraniční politiku, ale také má na svědomí smrt tisíců a desetitisíců lidí. Takže z tohoto hlediska je to velmi těžké, kdo si to zaslouží, kdo ne, je pravda, že toto je trochu precedens, že vlastně dostává Nobelovu cenu někdo, o němž toho zase tolik nevíme, ale možná že ta myšlenka, že Nobelova cena míru by mohla být vzpruhou, není až tak zcestná.

Jan BUMBA, moderátor
–––––––
Pane Jochu, vy už jste jasně řekl, že podle vás je předčasné udělovat Nobelovu, pardon, Nobelovu cenu Baracku Obamovi, nicméně nenastavil americký prezident přece jen linii Washingtonu, řekněme, vítaným směrem, nesnaží se o větší zapojení dalších mocností do zásadních globálních rozhodnutí, nenaslouchá spojencům, potenciálním partnerům více než jeho předchůdce Georgem Bush?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Spíše bych řekl, že prezident Barack Obama méně dbá na názory svých tradičních spojenců, ať už je to Velká Británie, Polsko, Česká republika nebo Izrael nebo například i Honduras. A mnohem více zohledňuje názory svých, ať již protihráčů nebo otevřených protivníků, jako jsou například Rusko, Severní Korea nebo Venezuela. To znamená, je to taková sázka na důvěru, na vstřícnost a doufání, že to přinese plody, ale já pouze konstatuji, že zatím to žádné plody nepřineslo a dlouhodobě to spíše může povzbudit ony protivníky k větším a větším požadavkům, když vidí, že v Bílém domě je člověk, který je ochoten z principu jim ustupovat, tak proč by neměli požadovat mnohem více, a toto je cesta dlouhodobě spíše k eskalaci, napětí než zmírňování napětí, když ti, kteří respektují určité normy, ustupují, a ti, kdo jsou brutální, jsou na postupu, tak to není ten mír, který chceme, my nechceme mír, řekněme, hřbitova, ale chceme mír, ve kterém svoboda a spravedlnost mohou panovat.

Jan BUMBA, moderátor
–––––––
Pane Druláku, také byste řekl, že prezident Obama opouští tradiční spojence?

Petr DRULÁK, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů
–––––––
Já bych to možná takto silně nevyjádřil, ale je pravda, že prezident Obama hledá cestu k tradičním rivalům a myslím si, že je to celkem oprávněné, protože ta předchozí politika ukázala, že pokus tyto rivaly izolovat k ničemu kloudnému nevede, to znamená, nevede k žádným výsledkům, rozděluje mezinárodní společenství a nechává vlastně americkou zahraniční politiku v izolaci, z tohoto hlediska mi přijde celkem rozumné zkusit trochu jiný postup.

Jan BUMBA, moderátor
–––––––
Co byste, pánové, označili za dosavadní, na jedné straně největší přínos, Obamovy diplomacie nebo snahy, a na druhé stran zatím největší zklamání, pane Jochu?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Osobně za největší zklamání považuji právě, že ten odklon od větší vstřícnosti vůči spojencům, ať už jsme to my nebo Británie nebo Izrael, jakási snaha k nám se chovat neutrálně a být vstřícnějším k těm lidem, kteří tradičně byli spíše protiameričtí, pokud jde o jeho největší úspěch, asi bych označil víceméně to, že v určitých otázkách realismus, on ho převážel, například ono rozhodnutí vyslat dalších 30 tisíc vojáků amerických do Afghánistánu je podle mého názoru správním, ale zároveň posledním pokusem stabilizovat Afghánistán. Druhá věc, kterou bych chtěl ocenit na prezidentu Obamovi, je například ten jeho dnešní projev, který byl podle mého názoru velice dobrý a jak je známo, nesouhlasím s příliš jeho názory a politikou, ale oceňuji jeho dnešní projev, když přebíral Nobelovu cenu míru. A k tomu auditoriu, k tomu výboru sdělil, že nenásilí nezastaví Hitlery a Al Kajdu tohoto světa a že války tady budou vždycky a budou nutné, to je přesně to, co měli ti lidé slyšet, kteří mu za, podle mého názoru, chybného idealismu Nobelovu cenu udělili.

Jan BUMBA, moderátor
–––––––
Pane Druláku, váš pohled, zatím největší plus a největší minus Baracka Obamy na mezinárodní scéně?

Petr DRULÁK, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů
–––––––
Já za nejvýznamnější úspěch považuji to, že Barack Obama obnovil důvěru v americkou zahraniční politiku, v to, že Amerika může být zodpovědným partnerem, členem mezinárodního společenství, o čemž existovaly pochybnosti v posledních letech, a v měsících Bushovy administrativy. Ten největší nebo ty velké neúspěchy trochu souvisí s tím, že sám Obama nedokázal dost dobře zvládat ta očekává, která vyvolával, a už to vidíme například na Blízkém východě, kde vznikla určitá silná očekávání, že americká zahraniční politika bude postupovat určitým směrem, kterým ona snad ani postupovat nemůže. Také je otázka samozřejmě, jak bude dál Obama uskutečňovat svůj plán na bezjaderný svět, to znamená, jsou zde velmi velká očekávání, která administrativa možná až trochu nezodpovědně nedokáže dost dobře uřídit, aby z ní vytvořila reálný, reálný politický koncept.

Jan BUMBA, moderátor
–––––––
Říká Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Petr DRULÁK, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů
–––––––
Děkuji, na slyšenou.

Jan BUMBA, moderátor
–––––––
A naším hostem byl také Roman Joch, ředitel Občanského institutu. I vám děkuji, na shledanou.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Na shledanou.

 

Vysíláno na stanci Radiožurnál 10.12.2009

Jeden příspěvek - Roman Joch v Radiožurnálu o Nobelově ceně pro Baracka Obamu

  1. Michal : 18.12.2009 v 19.18

    např. Lawrence z Arabie, který požádal (měl k němu přístup) anglického krále, aby nemusel jako plukovník nosit vyznamenání, a bylo mu to dovoleno. Zdůvodnil strachem, že kdyby mu čest velela bojovat proti své vlasti, bylo by vlastnění dekorací nevhodné. Tu jen třeba připomenout, že dotyčný zachránil tisíce vojenských životů v boji proti Turecku a možná i násobky zkrácením 1. světové války kapitulací tureckého Damašku.Měl šanci stát se orientálním císařem, zřejmě by stačila jen konverze.Byl přítelem Churchila.Protože nedokázal splnit sliby dané svým tamním přátelům, změnil si jméno a nastoupil jako prostý vojín v leteckých dílnách. Kdy začnou naše školy učit zvyky naší civilizace?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?