Roman Joch v ČRo o nebezpečí Islámského státu

7.6.2015

RomanLibor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
V pátek a v sobotu, tedy na závěr minulého týdne v Centru současného umění DOX proběhla v rámci projektu Evropské dialogy Václava Havla mezinárodní konference Čas pro evropskou politiku. Jejím cílem bylo vést diskusi o tématem určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k duchovnímu odkazu významného českého spisovatele a politika. Diskutujícími byli političtí vědci, novináři, politici, diplomaté, studenti i další lidé, které probíraná témata prostě zajímala. No, a protože předpokládám, že naše posluchače by mohla zajímat také, zašel jsem do pražských Holešovic i s nahrávací technikou. Hlavním pořadatelem byla Knihovna Václava Havla, a tak úvodem dejme slovo její ředitelce Martě Smolíkové.

Marta SMOLÍKOVÁ, ředitelka Knihovny Václava Havla
–––––––
Konference Evropských dialogů Václava Havla zase se snaží i reflektovat na aktuální situaci. Takže my se budeme věnovat takovým otázkám, jako co znamenáme my pro naše sousedy a zároveň, co znamená Evropa pro sousedy. Jedná se o ty otázky také samozřejmě s uprchlíkama, s přijímáním tedy exulantů. Ale také ta závěrečná diskuse se bude týkat, jakým způsobem si Evropa je schopná uchovávat svoje hodnoty.

Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
To byla ředitelka Knihovny Václava Havla paní Marta Smolíková. Na konferenci samozřejmě nesměl chybět ani známý evropský politolog Jacques Rupnik, muž zajímavého osudu a v letech 1990 až 92 i poradce Václava Havla. Jedné z nejvýraznějších figur letošního setkání a moderátora jednoho z panelů jsem se úvodem zeptal na témata pražské konference Čas pro evropskou politiku.

Jacques RUPNIK, politolog, bývalý poradce Václava Havla
–––––––
Poprvé máme tu vnitřní krizi uvnitř Unie, to znamená, zpochybnění samotného projektu, jak jsme to viděli v nedávných volbách v různých zemích, nástup takových národoveckých populistických stran. To je uvnitř Unie krize. A to je dneska propojeno s tou vnější krizí. Otázka bezpečnosti, otázka přistěhovalců, otázka energetická. Všechny tyto otázky sousedství jsou dnes propojeny s vnitřní situací. Protože přistěhovalci, no, přistěhovalci, kteří přicházejí na jih Evropy, ty přicházejí odkud, z arabského světa, kde se hroutí státy. Bezpečnostní otázka ano, ta existuje na jihu Evropy, ta existuje tady na východě Evropy, v Ukrajině. Takže máme situaci, kdy ta domácí i ta vnější krize jsou úzce propojeny. A to je velice těžké řešit. Protože to už není, najednou mizí bariéra mezi domácí a zahraniční politikou.

Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Jak vnímáte to nebezpečí Islámského státu pro samotnou Evropu? Ptám se proto, že tady u nás v té české kotlině se to jako tak velké nebezpečí nevnímá. Máme pocit, že je to příliš daleko od nás.

Jacques RUPNIK, politolog, bývalý poradce Václava Havla
–––––––
Pochopitelně. No, tak nejvíc se to bezprostředně týká zemí jižní Evropy. Ale byla by iluze si myslet, že nějakým způsobem se ostatní země Evropy od toho mohou distancovat. Víte, když přijde nebezpečí, ať už bezpečnostní nebezpečí těch džihádistů, teroristické útoky, jako jsme měli v Paříži, ale dřív v Madridu, v různých městech, v Londýně, čili je tady bezpečnostní dimenze, je tady otázka prostě, co s těmi přistěhovalci. A taky představy, že můžete mít volný pohyb osob uvnitř Evropské unie, na čemž všichni velice lpíme. Kdyby někdo chtěl omezit volný pohyb nových členských zemí, třeba českých občanů v Evropě, že by už nemohli cestovat volně bez pasu, jenom na občanku si vyjet do Itálie nebo tak, to, to by nikdo nesměl zpochybnit. No, ale musí se počítat s tím, že když zrušíte hranice uvnitř Evropský unie, no, tak máte volný pohyb i těch přistěhovalců. Takže to je dvousečná zbraň. Naše výhody, naše svobody jsou propojeny s jistými požadavky, ohroženími případně, ale každopádně odpovědností společnou.

Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Poslední otázka pro Jacquese Rupnika. Zmínil jste samozřejmě Evropskou unii. Já vím, že je to otázka na celou konferenci. Nicméně v pěti větách, jak si vy sám představujete budoucnost Evropské unie?

Jacques RUPNIK, politolog, bývalý poradce Václava Havla
–––––––
No, jsme na rozcestí. Já jsem nikdy nebral Evropskou unii nebo evropskou integraci za samozřejmost. Tady mnoho lidí si myslejí, že prostě tady je nějaká instituce, my se tam prostě volky nevolky nějak připojíme, ale moc se o to nemusíme starat. A teď zjišťujeme, že ta instituce žádnou samozřejmostí není, že pokud máme zájem, aby něco takového trvalo, musíme se o to starat a musíme se v tom angažovat. A že kdybychom my, ale i ostatní ztratili tento zájem, no, tak pak už jsou různé možnosti. Teď se mluví o odchodu Británie, Řecko prý na to nemá, můžou začít působit odstředivé tendence. A bylo by to dobré pro Českou republiku, kdyby, snažme si na chviličku odmyslet si Evropskou unii, máme Evropu bez Evropské unie. A teď si představte, jak by to vypadalo a jaká by byla budoucnost našeho kontinentu. Takže jakmile položíte tu otázku takhle, tak najednou ta starost o Evropu se zdá samozřejmější, a tím pádem ta debata, kterou tady vedeme z iniciativy Knihovny Václava Havla, je o to důležitější.

Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Jacques Rupnik. A ještě jeden muž, jehož jméno není třeba nijak zvlášť připomínat. Ředitel Občanského institutu Roman Joch. Také s ním jsme se zpočátku zastavili o jednom z témat konference, konkrétně u nebezpečí Islámského státu pro středoevropský prostor, které je v naší české kotlině často podceňováno.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Nás se to týká. Je ten dojem klamný z toho důvodu, ne proto snad, že by vojska Islámského státu převálcovala Turecko a dostala se do Evropy, to ne. Ale Islámský stát způsobí jako magnet, jako ten, kdo vyvolává radikalismus, islamistický radikalismus a působí jako magnet. To znamená, lidé, kteří jsou sympatizanti Islámského státu, ať už strávili nějakou část svého života v Sýrii a Iráku nebo ne, představují bezpečnostní riziko pro Evropu v podobě teroristické. Takže existence Islámského státu dodává kuráž radikálním islamistickým extremistům, a proto je v našem zájmu, aby tento takzvaný stát byl vojensky poražen a zničen.

Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
V jedné nedávné soukromé debatě jeden můj přítel dospěl k tomu, že ta islámská komunita přímo v České republice je zatím příliš slabá a není tím pádem pro stát takovým nebezpečím, jako, dejme tomu, ta francouzská, jako švédská, jako britská a tak dále. Co soudíte o tom?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Mám podobný názor. Islámská menšina v České republice je velice malá na evropské poměry, jedna z nejmenších. A samozřejmě s počtem členů určité komunity stoupá riziko, že někteří z nich se zradikalizují extremistickým směrem. Proto Česká republika, můžeme říci, má určitou výhodu v tom, že islámská komunita jako celek je relativně málo početná. Je u ní jeden zajímavý fakt, je tam určitá diskrepance na základě pohlaví, muslimové muži na území České republiky, ať už občané nebo legální cizinci, jsou většinou narození v zahraničí, zatímco muslimky ženy jsou většinou české konvertitky. Osobně nevím, co je příčinou této diskrepance na základě pohlaví, ale pouze jako kuriozitu to konstatuji.

Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Jiná otázka, a je to také jedno z témat této konference, Evropa se v posledních dnech rozhoduje pro ty uprchlické kvóty. Pro Českou republiku z toho vyplývá, že uprchlíků bychom měli přijmout přes osmnáct set, jestli se nemýlím. A to právě z toho světa, o kterém jsme zrovna mluvili, tedy z arabských zemí, ze severní Afriky a tak dále a tak podobně. Česká vláda proti tomu velmi silně namítá, nepřijímá představu těch povinných unijních kvót. Co soudíte o tom? Je to problém téhle republiky, která je v podstatě monoetnickým státem, nebo je v tom něco jiného?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Je pravdou, že obyvatelstvo České republiky je výrazně silně proti migraci, především proti ilegální imigraci z jihu z oblasti severní Afriky. A co mám informace, tak na zasedáních poslaneckých klubů, dokonce i mezi poslanci je jednoznačně velice silný sentiment proti akceptaci oněch kvót. Ono kdyby obyvatelstvo vědělo, že je to definitivní počet, těch osmnáct set, tak to není až tak dramatické velké číslo. Ale ta obava je, že když jednou země ztratí kontrolu nad svojí migrační politikou, tak osmnáct set může být každého čtvrt roku, nebo každý druhý měsíc a tak dále. A zdá se mi, že samozřejmě lidem je nutné pomoct, ale je nutné se zaměřit taky na příčinu, a to je to, že Evropa musí mít možnost kontrolovat svoji vlastní migrační politiku. To znamená, musí být schopna zastavit přísun ilegálních migrantů do Evropy. Pokud se toto nepovede nejdřív, to znamená, zastavit nelegální migraci do Evropy, nedává smysl mluvit o nějakých číslech, o nějakých kvótách, protože my nikdy předem nebudeme vědět, o jaké číslo se nakonec bude jednat. Takže já bych řekl, že jako jakýsi kompromis, nebo jakási dohoda v rámci Evropské unie může být akceptace, jednorázová akceptace nějaké kvóty migrantů. Ale výměnou za to, že Evropská unie bude schopná kontrolovat své hranice a zastaví ilegální imigraci v takových množstvích, jak se tomu děje teď.

Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Ještě jedna otázka, která s tímhle problémem souvisí. Je známo, že řada středoevropských a vůbec evropských národů de facto vymírá, a že imigrace bude vlastně takovým dosti účinným prostředkem, jak tuhle situaci řešit. Co si myslíte o tom?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Ano, je to, je to pravda, je to fakt. Ale je dobré zmínit, že Polsko, Česká republika, Slovensko přijímá imigranty z východu, jsou to obyvatelé z území Ruska a Ukrajiny. A nyní ty počty imigrantů z východu jsou myslím řádově více než sto tisíc. Dohromady je to více než sto tisíc. Pak máme vietnamskou komunitu, která je kolem šedesáti až sedmdesáti tisíc, takže tyto země absorbují migranty, jenom zkušenost ukazuje, že v případě české společnosti je mnohem větší tolerance vůči migrantům slovanským. To znamená z východu, z Ruska a z Ukrajiny, a mnohem nižší je tolerance, nebo dokonce bych řekl, je až velice silný odpor vůči migrantům z jihu, ze severní Afriky.

Libor DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Ano, na závěr tohoto bloku jste slyšeli ředitele Občanského institutu doktora Romana Jocha. A my se teď společně s naší Zelenou vlnou podíváme na to, jak se v tuto aktuální chvíli jezdí v hlavním českém městě Praze.

 

Vysíláno v ČRo 1.6.2015

Příspěvků : 2 - Roman Joch v ČRo o nebezpečí Islámského státu

  1. František Kopečný : 13.6.2015 v 19.41

    Emigrují schopní, kteří budou velmi chybět při posilováníekonomik zemí odkud dnes utíkají. Zneklidňující je, odkud berou peníze. Neposílá do Evropy IS své zabijáky? Peněz má dost.

  2. Michal : 7.6.2015 v 21.53

    Evropanka je stále legitimizací statusu, Evropa je stále obdivovaná. Jako statistika rozvoje islámské “komunity” může sloužit prodej orientálních potravin, třeba chléb toho typu z Británie importuje i velký plošný řetězec v Česku. Nejen pro araby, ale i pro zájemce, i do okresního města. Podobně jsme kdysi měli módu “sionismu”.

    Sílu islámu řešit netřeba, co řešit třeba, je naše vlastní nejistota, nerozhodnost, nepřesvědčenost, naše slabost.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?