Roman Joch: Hrozí nám Nový světový řád, ten kremelský

30.9.2016

Joch-10-30-2007-5-38-47-PM„Hnutí ANO není strana, nýbrž Andrej Babiš plus ti, kdo mu přitakávají a slouží. Lidé nevolí ANO, lidé volí Andreje Babiše, a tím i jeho komparz,“ říká bývalý poradce českého premiéra, vysokoškolský pedagog a ředitel Občanského institutu Roman Joch k šancím jednotlivých politických stran před nadcházejícími volbami. Svoji tezi pak ještě upřesňuje: „Proto ANO vždy bude mít nejlepší výsledky ve volbách do Poslanecké sněmovny, kam Andrej Babiš kandiduje, a vždy slabší všude jinde, kde se on sám o přízeň voličů neuchází.“

Zkusil byste si tipovat, jak dopadnou blízké krajské a senátní volby? Mohou se potvrdit průzkumy, ve kterých vede s přehledem hnutí ANO s velkým náskokem před ČSSD? A pomůže to vůbec na regionální úrovni v krajských volbách hnutí ANO, které díky nezkušenosti řady komunálních politiků už v některých městech a obcích fatálně selhalo? Tradičním stranám, a to jak pravicovým, tak i levicovým, se mnohdy také moc nechce do koalic s ANO, se stranou jednoho muže. Bude tedy letos Andrej Babiš úspěšný jen v senátních volbách?

Paradoxně si myslím, že ANO nejméně dobře uspěje ve volbách senátních; tam je stranická značka méně důležitým faktorem než to, zda se jedná o známou osobnost (stranická značka má v senátních volbách význam tehdy, když se opoziční straně povede senátní volby učinit referendem o úspěšnosti hlavní vládní strany). V komunálních volbách před dvěma roky ANO pohořela. Na krajské volby a výsledek ANO jsem zvědav, tam se volí proporčně a v důsledku preferencí to ANO nahrává. Jenže ANO není strana, nýbrž Andrej Babiš + ti, kdo mu přitakají a slouží. Lidé nevolí ANO, lidé volí Andreje Babiše (a jeho komparz). Proto ANO vždy bude mít nejlepší výsledky ve volbách do Poslanecké sněmovny (kam Andrej Babiš kandiduje) a vždy slabší všude jinde (kam Andrej Babiš nekandiduje).

Jak říká exministr Vlastimil Tlustý, politika je o naději a emocích. A dá se údajně předpokládat, že nezajímavé a unylé postoje dnes nikoho neosloví. Je tohle i důvod, proč například velmi kontroverzní výrok vicepremiéra Andreje Babiše v souvislosti s koncentračním táborem v Letech, nad kterým se všichni politici napříč politickým spektrem pohoršovali, v tichosti vyšumí a nestane se vůbec nic? Stejně jak v případě jeho kauzy Čapí hnízdo? Je to jen proto, že si Babiš naklonil-zaplatil hromadu odborníků a známých osobností z různých společenských odvětví a zválcuje vše kvalitním marketingem?

Především, ten výrok byl velice nešťastný, ale nelze z něho vyvozovat příliš mnoho. Andrej Babiš je cynik, oportunista, ale (neo)nacista to není a snaha z něj takového dělat je přehnaná a trapná. Ten výrok však paradoxně dobré věci může posloužit: likvidaci vepřína a postavení důstojného památníku.

Politické strany jako TOP 09 nebo i lidovci, které varují před Ruskem, že se snaží nás znovu dostat do sféry svého vlivu, se propadají ve volebních průzkumech. Zpráva BIS upozorňuje na ruské agenty a jejich mimořádnou aktivitu. Připomínáme si často rok 1968, a přesto jen 15 procent lidí považuje Rusko za hrozbu. Čím to je?

Před Ruskem varují nejen TOP 09 a KDU-ČSL, ale i ODS, část ČSSD a v tichosti i mnozí politici ANO. Jakož i drtivá většina lidí, kteří vědí, jaká je realita a o co jde. Protože Rusko je pro nás skutečně hrozbou a skutečně se snaží dostat nás opět do sféry svého vlivu. Nevím, kolik procent našich občanů považuje Rusko za hrozbu, ale 90 procent těch dobře informovaných ho za hrozbu považuje (těch zbylých 10 procent za příležitost pro vlastní žold – na úkor země). Proč mnozí lidé – ti méně informovaní – Rusko za hrozbu nepovažují? Částečně pod vlivem ruské propagandy (a Parlamentní listy o tom něco vědí, že ano?), částečně proto, že si myslí, že nám nic nehrozí, neboť mezi námi a Ruskem jsou dvě další hranice, tedy Rusko je daleko. Nic není vzdálenější pravdě; v elektronickém věku internetu a hackerů se geografické dálky zkracují. A to nemluvím o rezidentech, vlivových agenturách a nadnárodních finančních skupinách, které v naději na rychlý zisk v postsovětském prostoru se samy stávají vlivovými agenturami ruského státu. Koalice “big business“ – “big finanční kapitál“ a “big Kreml“ se snaží zatáhnout nás do “Nového světového řádu“ (NWO) – toho kremelského.

Situace v české společnosti, která se může odrazit i na volebních výsledcích, se v posledních letech dramaticky změnila. Když jsme vstupovali do Evropské unie, lidé tento krok vítali. Řadu let se líbilo i získávání dotací na modernizaci infrastruktury. Nyní je už i mnoho politiků kritizuje jako mnohdy zbytečné plýtvání peněz na neužitečné projekty (rozhledny v údolí) a jako nespravedlivou podporu jen některých podnikatelů. Nejvíce poklesla důvěra v EU při migrační krizi. Co když jsme se nyní soustředili jen na negativní stránku našeho členství v Unii? Anebo je to skutečně tak bezperspektivní podnik, kdy jsou úředníci natolik zaujati vlastní byrokracií, že opravdu není reálné věřit v efektivní reformy?

Lidé vždy lépe vidí negativa nějakého fenoménu než jeho pozitiva. Ta považují za samozřejmá, za běžný chod života, i když samozřejmá vůbec nejsou. Negativa jsou však dobře viditelná. A tak je to i s Evropskou unií. Poskytla nám mnoho dobrého, mnoho příležitostí. Ale má i svá negativa; především neschopnost (přesněji řečeno neochotu jejího současného establishmentu) pružně reagovat na měnící se situace. Když tak skvělá a důležitá země jako Velká Británie odhlasuje vystoupení z EU, pak se současnou EU není něco v pořádku. Mě jako stoupence evropské integrace a EU bolí, že představitelé EU na to nereagují dostatečně; alespoň symbolicky měli tak staří evropští harcovníci jako předseda Komise Juncker a předseda Parlamentu Schultz už dávno dát hlavu na špalek, politicky myšleno, ovšem. Aby přežila, potřebuje EU zásadní reformy.

Například i vládní ČSSD nyní postupně mění rétoriku. Před rokem bychom si asi těžko dokázali představit, že by premiér Bohuslav Sobotka hovořil způsobem, že začleňování velkého počtu muslimů u nás nechceme a připouští problémy, které s přijímáním uprchlíků mohou nastat. Pokud jde o reakci ve smyslu, že nelze dlouhodobě dělat politiku proti názorům občanů, pak kde se vzal v České společnosti vlastně až takový odpor k migrační krizi, když tu máme minimum muslimů?

Premiér Sobotka je pragmatik a technokrat, který nemá přesvědčení žádné. Chce přežít jako premiér. A většina občanů je proti přijímání muslimských imigrantů, hlavně proti povinnému, nadiktovanému. U nás máme sice minimum muslimů, ale naši občané dobře vidí, že v západní Evropě, kde jsou muslimské komunity početnější, se integrace části z nich nezdařila a existuje mezi nimi malá, leč virulentní menšina džihádistů, kteří nás nenávidí a chtějí nás vraždit. A naši občané mají racionální obavu, že kdyby u nás muslimská komunita byla početnější, vytvořila by se i v ní takováto virulentní džihádistická menšina, která zatím v naši málopočetné islámské komunitě neexistuje.

Dá se konstatovat i k výše řečenému, že s ohledem na nejrůznější vlivy se stále více projevuje roztříštěnost české společnosti? Myšlenky, které po roce 1989 dominovaly v návaznosti na osobnost prezidenta Václava Havla, jsou sice dnes stále udržovány, ovšem otázkou je, jak velkou část veřejnosti ještě dokážou oslovit. Objevují se negativní komentáře, nelichotivé vtipy, vulgární projevy, a to nejen v souvislosti s těmi, kteří více zdůrazňují lidskoprávní hledisko skutečností, ale například i v souvislosti s už jmenovaným Václavem Havlem. Když to velmi zjednoduším, proč je už některým lidem k smíchu teze, že by mohla zvítězit pravda a láska nad lží a nenávistí?

Někteří hloupí lidé nevědí, co činí, když tato posvátná slova používají jako nadávku, proto nám nezbývá než jim odpustit. Jiným ta slova připadají jako cynismus, protože v současnosti pravda a láska nad lží a nenávistí nevítězí. Jiní zase cyniky jsou a domnívají se, že nic jako pravda a láska neexistuje. A konečně další skutečně nesouhlasí s postoji a názory zesnulého prezidenta Václava Havla a ta slova používají jako symbol, označení těch názorů a postojů.

Lidé jako například profesor Halík by možná jako prevenci radikalizace společnosti viděli větší vzdělanost národa. Navíc upozorňují na to, že například hysterie panující kolem uprchlíků je zbytečná. A tomu všemu ještě prý nahrává i český prezident. “Jsem hluboce otřesen stavem české společnosti. Tomu, jak se některým demagogům včetně prezidenta republiky podařilo morálně zkazit klima v naší společnosti,“ uvedl před časem Halík. Jak to vidíte, skutečně na sebe necháváme působit názory, které nás morálně zkazí, protože nejsme dostatečně vzdělaní?

Na rozdíl od profesora Tomáše Halíka nemám takovou důvěru v moderní vzdělání. Domnívám se, že moderní vzdělání a morálka spolu moc nesouvisejí: mnozí nepříliš vzdělaní lidé jsou morální; mnozí velice vzdělaní lidé jsou amorální až antimorální. To proto, že moderní vzdělání je o technice, o nástrojích, o dovednostech, nikoli o cílech lidského života, o moudrosti a ctnostech – umírněnosti, statečnosti, rozvážnosti a spravedlnosti.

Vyšlo na Parlamentních listech

Příspěvků : 3 - Roman Joch: Hrozí nám Nový světový řád, ten kremelský

  1. Martin Rejman : 30.9.2016 v 18.32

    Roman Joch není agresivní, není extrémní, je slušný a uvažuje reálně.

    • br. Felix OFM : 1.10.2016 v 13.51

      Není xenofobní, není rusofilní, není ani amorální, i když je velice vzdělaný, není cynik, není oportunista, není ani pravdou, že by byl (neo)nacista, je umírněný, statečný, rozvážný a spravedlivý, cadiq – צדיק – ale z definice nemůže být spravedlivý mezi národy – חסיד אומות העולם

      • RJ : 4.10.2016 v 10.07

        Děkuji za milá slova, bratře Felixi. Skutečně “spravedlivý mezi národy” být nemůžu z definice: za Holocaustu jsem nikoho nezachránil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?