Roman Joch a Jan Švejnar v ČRo o Baracku Obamovi

21.1.2009
redakce

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
A vracíme se do Washingtonu na slavnost, při níž je uváděn do úřadu nový americký prezident Barack Obama. Po inauguračním slibu vystoupil se zásadním projevem k pánům své administrativy. Přímo z místa teď znovu náš reportér Vít Pohanka.

Vít POHANKA, redaktor
–––––––
Dobré odpoledne. Tak, jak se asi dalo čekat, Barack Obama dal hned na samotném začátku projevu po poděkování prezidentu Bushovi samozřejmě, ale dal najevo, co považuje za své prvořadé úkoly, kterými se bude muset hned zabývat. Není podle něj pochyb o tom, že je Amerika v krizi, míněna je ekonomická krize. Kromě toho válčí Amerika také s daleko sahající sítí násilí a nenávisti, což je zjevně narážka na Al Kajdu. Barack Obama zdůraznil, že se Američané tváří v tvář protivenství a nepřízni osudu nikdy nezalekli. Dokázali se s nimi vypořádat, současně ale mimo jiné varoval, že pokud to trošku zjednoduším, nemůže dělat zázraky, a že to bude žádat určité oběti od všech Američanů. Ten projev měl zhruba dvacet minut. Barack Obama řekl spoustu jiných věcí, ale troufám si říct, že to, co jsem zmínil, jsou ty hlavní body, které zmínil v podstatě hned na začátku samotného projevu.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Tolik tedy přímo z místa náš reportér Vít Pohanka. Děkujeme. V pražském studiu poslouchali našeho kolegu Jan Švejnar, ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě. Dobrý den.

Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity
–––––––
Dobrý den.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
A ředitel pražského Občanského institutu Roman Joch. I vy jste vítán.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu Praha
–––––––
Dobrý den.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Pánové, podle toho, co jsme slyšeli přímo z místa, jak myslíte, že působí, byť to vůbec projev byl?

Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity
–––––––
Já myslím, že byl velmi působivý. Je to projev, který je typický v tomto období, je to velká vize, je tam nebezpečí, je tam spousta historie, cituje Washingtonu a tak dále. Myslím, že to byl projev, který byl pečlivě vyvážený, obrací se na občany, spoluobčany především, ale též na celý svět, chudé lidi všude ve světě. Myslím, že to byl opravdu projev, z něhož bude citováno.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Citují i agentury. Jedna z prvních vět je, že Obama slíbil Američanům rychlé činy, jež umožní vypořádat se s nynějšími dvěma válkami, i s oslabenou ekonomikou země. Vyzval také spoluobčany, aby začali pracovat na obnově Spojených států. Pane Jochu, myslíte si, že vůbec tohle jsou reálné sliby?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu Praha
–––––––
Barack Obama vzbudil ve své kampani prezidentské velké naděje, a teď je otázkou, do jaké míry si bude schopen s nimi poradit, do jaké míry je bude schopen naplnit. Spíše já očekávám určitou skepsi vůči těm výsledkům, které by se měly dostavit. Zatím od svého zvolení Barack Obama se kontinuálně posunul do středu. Tento projev inaugurační je zajímavý tím, jak je strašně centristický. On se vůbec nedistancuje od dosavadního prezidenta Bushe, naopak uznává, že Amerika je ve válce. Jinými slovy, válka není nějaký omyl, je to realita, krutá realita. A rovněž je centristický, pokud jde o ekonomické, o ekonomický program. On říká, že ta otázka není, zda vláda je velká nebo malá, příliš velká, nebo příliš malá, ale je nutné vyhodnotit, které programy budou působit, fungovat a které nikoliv, a ty pak je správné zrušit. Takže je to typický projev politického centristy, a to je velice zajímavé, protože tímto svým posunem do středu evidentně Barack Obama zklame to levé křídlo Demokratické strany, které ho podporovalo na začátku jeho prezidentské kampaně.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Pane Švejnare, centristický prezident, centristický projev, aspoň tak to zatím vypadalo a nedistancování se od svého předchůdce. Je to dobře nebo špatně?

Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity
–––––––
Já myslím, že je to dobře, protože Amerika je v krizi a bude potřeba, aby opravdu apeloval na široké spektrum. On vlastně i už tím, koho si vybral do svého kabinetu, do vlády na důležité posty, tak ukázal, že myslí široce, že má široký záběr a myslím, že ten projev tomu i odpovídá.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Pan Švejnar, pane Jochu, zmínil sestavování vládního týmu. To šlo docela rychle, ale šlo to rychle i před osmi lety Georgi Bushovi. Myslíte si, že Obama zatím plní naděje, díky nimž ho Američané zvolili?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu Praha
–––––––
Zatím neměl možnost. Prezidentem se stává dnes. Normálně prezident svůj kabinet sestaví za ty tři měsíce, které uplynou od zvolení na začátku listopadu k nástupu do funkce, ke které dochází 20. ledna následujícího roku. Zajímavé je jednak, jak Barack Obama navazuje na administrativu prezidenta Clintona například tím, že svůj ekonomický tým si vybral z bývalých Clintonových spolupracovníků, jeho manželku, senátorku Hillary učinil ministryní zahraničí. No, asi nejvíce překvapivé je to, že alespoň prozatím si ponechal ministra obrany George Bushe Roberta Gatese.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
K tomu ekonomickému týmu, pane Švejnare. Vy tu situaci znáte i přímo z místa. Řekněte, má tedy šanci s tímhle týmem nový americký prezident v dohledné době udělat nějaký zásadnější převrat toho, jak to teď ve Spojených státech vypadá?

Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity
–––––––
Já bych řekl následovně. Já myslím, že má jednu z nejlepších šancí v tom, že si opravdu vybral silný tým. To znamená, jestliže nějaký tým bude schopný něčeho dosáhnout, tak to bude tento tým. Je dobře složen, pečlivě složen, vybalancován. Též se očekává, že to množství peněz, které bude vlastně využito, bude obrovské, to samozřejmě povede k velkému schodku v rozpočtu, ale jestliže bude efektivně využito, tak by to mohlo urychleně ukončit recesi, která je tvrdá a hluboká a bude otázka, jak rychle se jim to podaří. A jestliže potom ve střednědobém horizontu budou schopni navrátit ekonomiku zpátky do větší rovnováhy.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Existuje vůbec “na stole” nového amerického prezidenta nějaký jasný recept, jak tohoto docílit, pane Jochu? Víte, sám jste to určitě slyšel, u nás si lidé říkali, laici tedy, že před nástupem nového amerického prezidenta Amerika úplně nepřiznává to, jak špatné to je.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu Praha
–––––––
Samotní ekonomičtí odborníci se liší ohledně toho, zda finanční krize je na svém začátku, nebo naopak, zda v dohledné době, to znamená do půl roku, do konce roku bude možné oživení, anebo naopak ty nejhorší časy nás ještě jenom čekají a v průběhu tohoto roku 2009 nelze vůbec očekávat zlepšení. Ten problém obecný je ten, že Barack Obama, nový prezident, bude dělat asi to, co dělal odcházející prezident George Bush, to znamená, bude se snažit pumpovat peníze do ekonomiky jednak kvůli uklidnění, jednak kvůli oné snaze rozproudit ekonomiku a ten problém je ten, že čím více federální vláda bude investovat peníze do ekonomiky, tak tím méně zůstane samotným občanům, individuálním subjektům pro jejich soukromé investice. Anebo na druhou stranu se může onen deficit prohlubovat, takže já se nedomnívám, že v rukou americké federální vlády, ať už je prezidentem kdokoli, je zásadní nástroj, který by umožnil zázračným způsobem vyřešit ekonomickou krizi. Domnívám se, že to nejlepší, co by mohlo být, by byla snaha snažit se snižovat daně, pokud je to možné, a rovněž snažit se alespoň trochu snižovat výdaje, i když ten trend jak v Americe, tak všude ve světě jde přesně opačným směrem.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Může se to, pane Švejnare, zdát paradoxní i tak trošku výhoda, že za téhle situace nový americký prezident nastupuje, nebo ne?

Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity
–––––––
Já myslím, že je to výhoda v tom, že bude důležité zlomit, změnit očekávání lidí. Ta očekávání jsou nyní nastavena negativně, všichni se bojí, očekávají, že bude horší situace. A jestliže se Obamovi podaří toto očekávání změnit v pozitivní, tak to samo o sobě bude mít velmi blahodárné účinky. Já bych se ještě zastavil nad tím, co zde bylo předtím řečeno. Já myslím, že ta filozofie za vládními výdaji nyní je trošku jiná než v normálním období. V normálním období je pravda, že když vláda začne víc vydávat, tak lidé, kteří, a investoři, kteří normálně investují, investují popřípadě méně. Nyní jsme v situaci, kdy investoři vůbec neinvestují a lidé neutrácejí. Čili zde nejde o to, že by mohli utrácet a vydávat a investovat, a budou to dělat méně, když bude vláda utrácet. Oni tím, že neinvestují a nevydávají, tak vlastně vláda a zde je velký jako konsensus i mezi konzervativními ekonomy, vláda musí být tak, která vlastně rozjede ten motor růstu.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Pane Jochu, tak mě tak napadá, my jsme v Česku, nakolik je evropská a tedy i česká ekonomika hodně provázána s tím, co se v téhle oblasti děje ve Spojených státech?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu Praha
–––––––
Obecně evropští investoři byli více konzervativní než američtí. To znamená, ty investice nebyly až tak rizikové. Zatím Evropu ta krize nezasáhla tolik jako Spojené státy, ale samozřejmě to nejhorší období konsensus odborníků ještě je před námi. To znamená nás taky do značné míry postihne.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Další záležitost, zahraniční politika. Už jsme to v dnešním Radiofóru takříkajíc naťukli. Hillary Clintonová, demokratická senátorka a bývalá volební soupeřka Obamy. Jak svět pocítí to, že dostala na starosti zahraniční politiku v nové vládě, co o tom soudíte, pane Jane Švejnare?

Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity
–––––––
No, já myslím, že to byl odvážný krok od Obamy, že vlastně své soupeřce nabídl toto portfolio nebo tuto funkci, která je velice důležitá. Ona je zkušená a myslím velice schopná osoba, obdobně jako Obama, což jsme viděli i během kampaně, takže si od toho slibuji, že to bude opravdu pečlivě připravená zahraniční politika a očekávám, že i sám Obama s ní bude hodně konzultovat, protože to i on vidí jako velice důležitou část své celkové politiky. Co se vlastně stane, to znamená, jak například rychle se budou Spojené státy schopny vymanit z Iráku a tak dále, to ještě není jasné.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Pane Jochu, určitě máte co dodat.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu Praha
–––––––
Řekl bych, že ten signál má ujistit svět o tom, že Amerika se nevrací k izolacionismu. Barack Obama na začátku své kampaně jako kdyby trochu koketoval s izolacionismem, což koneckonců byla pozice jeho levicových stoupenců. Tím, že nominoval Hillary Clintonovou, tak jednak ji eliminoval jakožto možnou konkurentku v příštích prezidentských volbách v roce 2012, svázal ji se svou vládou a jednak vyslal signál světu, že zahraniční politika bude přibližně ta samá, jaká byla zahraniční politika Billa Clintona, to znamená, jakýsi demokratický internacionalismus. Určitý kámen úrazu mezi Evropou a Amerikou bych viděl v tom, že prezident, respektive kandidát tehdy, Barack Obama za poslední dobu kandidoval jako ten nejvíce protekcionistický kandidát. On naznačoval, že svobodný obchod mezi Amerikou a ostatními částmi světa není příliš dobrý pro americkou dělnickou třídu, pro příslušníky odborů. Teď je otázkou, do jaké míry bude chtít tyto své sliby naplnit, pokud by se snažil o vybudování určitých protekcionistických bariér. Na jednu stranu by tím splnil sliby svým levicovým stoupencům v Demokratické straně, na druhou stranu ty líbánky, které prožívá západoevropský politický establishment s Barackem Obamou, by velice rychle skončily a jeho popularita v Evropě by mohla začít klesat.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Pánové, další věc. Nemůžeme nezmínit, jsme v Čechách, protiraketová obrana. Dnes to agentury přinesly. Agenturní zpráva říká, že česká politická scéna se neshoduje. Co znamená Obama pro radar. Zjednodušeně řečeno, koalice říká, nic se v politice Spojených států a ve směřování v cílech nezmění. Opozice naopak říká: Čekáme změnu, určitě přijde. Před chvílí jsme to v Radiofóru slyšeli, Igor Lukeš přímo ze Spojených států se nad touhle zprávou zasmál. Myslíte si, že skutečně tahle ta věc přijde v nejbližších dnech, týdnech v Bílém domě na přetřes a případné přehodnocení, pane Švejnare?

Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity
–––––––
Těžko říct, těžké říct. Je to i něco, co není na, bych řekl, největší prioritou momentálně, takže není jasné, kdy to přesně přijde na přetřes na vysoké úrovni, samozřejmě bude se o tom jednat. A není mi jasné, jak se k tomu nakonec Obama postaví. Myslím, že to bude záviset i na jiných krocích a jiných aspektech, co bude, jaké jsou možnosti. Rozhodně si to nechává přezkoumat a bude si o tom, já myslím, tvořit své mínění, separátně od toho, co se stalo v minulosti.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Pánové, jste zkušení analytici, určitě se aspoň něco odhadovat dá, pane Jochu.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu Praha
–––––––
Můj odhad je ten, že Barack Obama se nepokusí kompletně zastavit projekt protiraketové obrany. Již demokraté v Kongresu, poté, co zvítězili ve volbách v roce 2006, vysílali signály, že nehodlají projekt protiraketové obrany kompletně zastavit. Spíše se budou snažit snížit výdaje financí na tento projekt. Spekulovalo se o tom, že onen radar v České republice by finančně podpořili, naopak těch deset protiraket, které by měly být v Polsku, by prozatím odložili. Barack Obama zatím nevyslal jednoznačný signál tak či nebo onak, ale je velice pravděpodobné, že bude následovat ten hlavní proud demokratické většiny v Kongresu.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Znovu zahraniční diplomacie z jiného pohledu. Prý bude víc otevřená názorům jiných částí světa. Nakolik věříte, že se třeba tohle naplní?

Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity
–––––––
Já myslím, že to nebude těžké to do určité míry naplnit, protože George Bush samozřejmě se vyznačoval tím, bral v potaz, aspoň viditelně, méně partnery a jiné části světa, než to bylo zvyklostí před tím. V tom smyslu myslím, že Obama opravdu více otevřenější. Otázka, jak daleko opravdu půjde a do jaké míry bude třeba Evropa opravdu partnerem, anebo spíš někým, kdo bude informován o tom, do jaké míry Spojené státy si povedou. Zde bych poukázal na to, že společně s velkým nadšením, které Obama má všude ve světě, že možná právě v rámci evropského partnerství, že bude požadovat též určité, opravdu, větší partnerství ve financování vojenských a jiných výdajů. To znamená, že to nemusí být něco, co bude úplně zdarma.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
To je zásadní věc. Pane Jochu, váš názor na to?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu Praha
–––––––
Jak kandidát Barack Obama, tak po jeho, zvolený nový prezident Barack Obama několikrát zopakoval, že chce od Evropanů, aby se více podíleli na nesení onoho bezpečnostního břemene. Měl na mysli především Afghánistán, ale to je právě věc, která je v Evropě velice nepopulární. Evropské země spíše přemýšlejí nebo mnohé evropské politické strany přemýšlejí, jak se stáhnout z Afghánistánu. Takže tady může nastat další třecí plocha mezi Evropou a Amerikou kromě oné obchodní kauzy protekcionismu a ona deziluze z Baracka Obamy může být značná. Souhlasím s tím, že Barack Obama se bude snažit o širší konsensus, o širší politický konsensus především s evropskými státníky, pokud jde o použití vojenské síly v zahraničí, ale vždycky cenou za snahu vybudovat co nejširší konsensus je odkládání řešení, zakonzervování problému a menší akceschopnost.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Když o shrneme, první Afroameričan šéfem Bílého domu, samozřejmě historický mezník, ale když pomineme tu dnešní premiéru, máte dojem, že ten dnešek znamená pro Ameriku a možná nejen pro ni zásadní zlom, anebo že to takříkajíc do amerických dějin zapadá?

Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity
–––––––
Já myslím, že to je zásadní zlom. Není to, že by se stal dnes, dnešek to vlastně zrcadlí a reprezentuje a Amerika se za posledních padesát let velice razantně změnila, a to, že Barack Obama opravdu je prezidentem nyní, znamená, že Amerika je velice rozdílnou zemí od toho, co byla před několika desítkami let.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Všechna ta očekávání, z nichž některá jsme zmínili, nejeden posluchač si může říct, není to na jednoho muže, obrazně řečeno, přece jen až trochu moc, nemůže přijít docela brzo zklamání, vystřízlivění, pane Jochu?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu Praha
–––––––
Kandidát Barack Obama vyvolal úžasné nadšení, úžasné naděje svých stoupenců. Mluvilo se tady o jakési “Obama mánii”, ale po svém zvolení se snažil do značné míry tyto naděje mírnit. Přesto já očekávám, že určité zklamání nastane. Vždycky lidé se nechovají racionálně, pokud vnímají svého státníka nebo politika za někoho, jakožto světského spasitele nebo mesiáše. Toto nelze očekávat od politiků, ani těch nejlepších. Uvidíme, jak si Barack Obama jakožto státník, jako prezident poradí s těmi situacemi, které osud před něho postaví. Musím říci, že po svém zvolení, co se týká výběru svých spolupracovníků, co se týká svých projevů, naznačování priorit, se snažil o velice střízlivý, vyvážený, rozumný kurz, který nevyvolává jakési naděje. A je tady i jeho určitá obava ta, že kdyby nyní nastolil příliš radikální politiku, která by se dostala mimo hlavní proud, očekávání amerických občanů, tak v příštích volbách do Kongresu, které budou již za dva roky, teď už necelé dva roky, by ona demokratická většina mohla utrpět ztráty a toto nový prezident rozhodně nechce, nechce ztratit svoji demokratickou většinu v Kongresu.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Pane Švejnare, máme poslední půlminutu. Poprosím tedy jednu větu, ale určitě to zvládnete. Jaké nejbližší kroky Baracka Obamy budou?

Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity
–––––––
Já myslím rozjet některé velké reformy, aby opravdu učinil zlom v tom očekávání, jak jsem naznačil, a aby ukázal první reálné a realistické výsledky.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
V čem konkrétně?

Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity
–––––––
Myslím si v ekonomice, to bude pomoc například automobilovému průmyslu, snaha dokončit finanční krizi a potom samozřejmě v některých sociálních oblastech.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Nový americký prezident, k němu Jan Švejnar, ekonom a Roman Joch, ředitel pražského Občanského institutu. Pánové, děkuji, že jste do studia Radiofóra přišli. Na viděnou.

Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity
–––––––
Děkujeme.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu Praha
–––––––
Na slyšenou.

Vít DVOŘÁK, moderátor
–––––––
Radiofórum je u konce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?