Prezident, papež a premiérka

21.11.2007
Roman Joch

Pokud máte hodně peněz, kupte sto výtisků této knihy, jeden si přečtěte a ostatní rozdejte známým. Pokud máte málo peněz, kupte deset výtisků této knihy, jeden přečtěte a ostatní darujte přátelům. Pokud nemáte peníze žádné, prodejte ledvinu a kupte si tuto knihu. Přečtěte ji. Je to nejlepší kniha s politickým obsahem za posledních mnoho let. Čte se jako thriller. Popisuje, jak prezident Ronald Reagan, papež Jan Pavel II. a premiérka Margaret Thatcherová regenerovali Západ, porazili komunismus a změnili svět. Mluvím o knize Johna O’Sulivana, Prezident, papež a premiérka – Trojice, která změnila svět.John O’Sullivan je britsko-americký publicista, poradce a speachwriter Margaret Thatcherové v 80. letech, pak šéfredaktor amerického konzervativního časopisu National Review v letech 1990-97. Vypráví strhující příběh. Dnes si už málokdo pamatuje, v jak hluboké politické, ekonomické, morální a duchovní krizi byl Západ v 70. letech 20. století. Na jejich konci měl Sovětský svaz reálnou šanci na vítězství ve studené válce, v zápasu o svět. Znáte ten příběh: byly Atény a Sparta. Atény byla demokracie, Sparta militaristická oligarchie. Všichni víme, jak to dopadlo: Sparta zvítězila nad Aténami. Ve 20. století Amerika byly Atény a Sovětský svaz byl Sparta. Jak asi mohl ten zápas dopadnout? Stejně jako ten první: tvrdá militaristická říše zvítězí nad měkkou, rozhádanou demokracií.

A pak se objevili ti lidé. Jan Pavel II., nepředvídaný slovanský papež, dodal zotročeným národům za železnou oponou, především Polákům, odvahu. Proto bylo nutné zabít pastýře; Kreml a Lubjanka vydaly rozkazy. Na papeže byl spáchán atentát. V tu dobu byl Ronald Reagan, svými oponenty vždy podceňovaný, zvolen 40. prezidentem USA – a vzápětí byl na něj spáchán atentát. Prezident i papež byli ve vážném ohrožení života. Oba věřili, že byli Prozřetelností zachráněni pro úkol větší. Porazit komunismus. Přinést svobodu střední a východní Evropě.

Kniha vypráví, jak mezi Reaganem a Thatcherovou, a mezi Reaganem a Janem Pavlem II. existovalo hluboké partnerství. Vypráví o oživení západní ekonomiky Thatcherovou a Reaganem, o duchovním oživení katolické církve Janem Pavlem II., a především o politické a vojenské regeneraci Západu pro finální zúčtování s komunismem.

Vypráví taky o tom, jací to byli užiteční idioti, ti lidé z levicového „mírového“ hnutí na Západě v 80. letech. Vypráví o tom, jak Reaganova SDI (strategická obranná iniciativa, zárodek dnešní protiraketové obrany) byla klíčová pro porážku a rozpad Sovětského svazu – a o tom, jak se Jan Pavel II. nenechal pacifisty zatáhnout do opozice vůči ní.

Reagan byl prvním americkým presidentem, který s komunismem nechtěl koexistovat, nýbrž ho chtěl zničit. Chtěl přivést SSSR ke krachu skrze závody ve zbrojení, neboť s těmi zkostnatělé sovětské hospodářství nemohlo držet krok. Nejdůležitější byla v tomto smyslu SDI, neboť obdobný projekt by Sověti nebyli schopni financovat. Proto se Gorbačov odhodlal k hospodářské reformě; jinak by závody ve zbrojení prohrál. Tudíž perestrojka – hospodářská reforma. Ta si ale vyžadovala svobodu kritiky – tedy glasnosť. Jenže začne-li se tyranie jednou liberalizovat, stává se vnitřně zranitelnou. To byl i případ Sovětského svazu. Ronald Reagan jej zbrojením přinutil k reformám, a tedy i k následnému kolapsu.

To si uvědomovali mnozí: aparátčíci, kariéristé a nomenklatura v komunistických zemích, diktátoři v třetím světě, ale i prostí lidé v sovětském bloku. Jak se dívali na prezidenta a papeže a jak je poslouchali, napadalo je: že by přeci jen novodobé Atény nepodlehly? Že by nakonec nalezly dost síly zvítězit? Že by se „korelace sil“ definitivně obrátila v neprospěch Sparty?

Tak se i stalo. Teze, že krach komunismu byl nezbytný, je neudržitelná. Neefektivní režimy se udrží, jsou-li dostatečně brutální: dnešní Severní Korea či Stalinův Sovětský svaz v 30. letech. Avšak začne-li se nesvobodný režim reformovat, poleví-li v krutosti, může padnout. To byl případ sovětského bloku na konci 80. let. Co však bylo příčinou touhy vládců po vnitřních reformách? Vnější tlak Západu, eskalace mezinárodního napětí a závody ve zbrojení. V 70. letech Sověti neměli žádný důvod k reformám, neboť nikdo je zvnějšku neohrožoval; v 80. letech měli důvod k reformám velký, neboť vnější tlak byl značný. Tedy zásluhu na pádu Sovětského svazu měla správná politika Západu v 80. letech.

V první lize této politiky stáli dva lidé: Ronald Reagan a Jan Pavel II. John O’Sullivan jako britský patriot k nim sice přidal i Margaret Thatcherovou, ale při vší úctě k ní, pokud jde o pád komunismu, ona byl v lize druhé, byť tou nejlepší v ní. V první lize však byli a tudíž na pádu komunismu největší zásluhu měli papež a prezident (a neměli bychom zapomenout na ty, kdo prezidentovi pomáhali: Cap Weinberger, Bill Clark, Bill Casey a další.)

Reagan, Wojtyla, Thatcherová. Již umřeli, anebo jsou v ústraní. Obři heroického věku konce 20. století. Posílili Západ politicky, ekonomicky a částečně i duchovně. Přesto jeden úkol zůstal nenaplněn; byl předán generacím dalším: Západ je stále duchovně a morálně vyprázdněn. Nenalezne-li opět svou duši, vítězství ve studené válce se posledku ukáže jako zbytečné a marné. Ale jak říkám, to je už úkol pro generaci další. Prezident, papež, premiérka, vy jste svou práci odvedli dobře.


Recenze knihy: John O’Sulivan, Prezident, papež a premiérka – Trojice, která změnila svět, Ideál, Praha, 2007 byla v mírně zkrácené formě publikována v Mf Dnes 10.11.2007 pod redakčním názvem „Svatá politická trojice z 80. let“.

Příspěvků : 2 - Prezident, papež a premiérka

  1. car8888car : 1.2.2008 v 5.08

    ja jsem to vždy podobně citil.To nemam vzdělaní a tohle jsem sledoval to co předvaděly komunisticke režimy byla cesta do pekel .tři lide samotní nedokažou nic a ve spojení s realitou minuleho světa to byli oni kdo nas na tu cestu poslali dal.A co je na tom nejsmutnější co trochu mizí odchodem Vojtyly je pokora ,.Tenčlověk byl neuvěřitelny s něho vyzařovalo tolik enrgie,soačilo se na něj jen podivat slyšet jeho hlas celkovy dojem a to nemusí zrovna byt člověk stejne viry a to někam odešlo a musime to hledat novou cestu s padem idelogie ktera byla špatna otpm je zbytečne pochybovat.Uvolnil se velky prostor a zbytečně někdy se vněm utočí na něco co ma hodnotu a tp je demokracie nezname nic lepšího momentalně a to je dobře.Jak si vyberem zaleži zase na nas a natěch kteří jsou schpni dat novy inpuls a ne na těch co dvrdí bude huř podklehaji pesinismu nevěří sami sobě.Staty pskomunisticke a nejen ony se nejsou schopny osvobodit pořad tomu nějak nevěří že se to vubec stalo.EU je cesta evropy a nejen jeji .Evropa je taka jaka je a jde dal jenže nema politika momentalně ktery by byl schopny ji posunot dal ono to běži samo stejně ,prostor je tomu se neni co divit tomu se někdy jen diví politici většina jich nestihá jako kdyby to běželo kolem nich a to je dobře ekonomocke propojeni a vazby na vice věci neš je jen politicky populismus vitězí jen to není zase tak jednoduche jak si to někteří představují….přiklad boj v čechach o prezidenta ja se bavim je to jako boj o guvernera jednoho statu eu je sice duležite gdo bude guvernerem ale ne zboří se EU jestli vyhraje mannelinka nebo klaus .jsou duležitější veci to budou volby v usa Ja si říkam to snad není pravda první muž zase se tlačí do bileho domu mi to připada zase první maj v bilem domě už ne švadlenky ale hilary se asi zblaznila je ji smutno po bilem domě ale demokracie není bila je barevna a toho se bojim ne ženske v bilem domě ale hylary a prvni muž v bilem domě asi se fakt nebo je nějaká ujeta .to je určitě duležitější než ta naše mandelinka bramborová je nějaká populisticka.Slyšet jen co by neudělal .A jěště zněkde by to chtělo změnu do budoucna zanam jěště jednoho co sněj vyzařovala slova pokoje a nejen pokory jmenem maly ale slovem jestli se nemylim velky .

  2. Skeptik : 26.11.2007 v 14.14

    Prečo je potom katolícka cirkev tak paralyzovaná strachom z islamu? Už Vojtyla sa moslimom podsúval ako prostitútka a celá EÚ nerobí tiež nič inšie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?