Paroubkova hra s ohněm?

15.2.2006
Roman Joch

Premiér Paroubek na Nový rok zdůrazňoval, že „antikomunismus není zárukou demokracie“. To je pravda. Není to však pravda celá. Její druhou polovinou je: „komunismus je zárukou tyranie.“


Mnozí velcí antikomunisté 20. století byli demokraté: Churchill, Truman, Adenauer, De Gaulle, Thatcherová, Reagan. A zároveň mnozí antikomunisté demokraty nebyli: Franco, Pinochet. Paroubkův výrok je tudíž pravdivý. Je to ale pravda, jež je vyslovena s lichým záměrem: malou pravdou zastínit pravdu větší.Kdyby někdo řekl „antinacismus či antifašismus nejsou žádnou zárukou demokracie“, měl by pravdu, neboť velkým antinacistou a antifašistou – alespoň po 22. červnu 1941, když už ne předtím – byl Josif Stalin, nejmasovější vrah, který kdy po Evropě chodil; a druhý nejmasovějších vrah v dějinách lidstva (ta „čest“ patří jeho dobrému soudruhu, Maovi v Číně). Faktem je, že jedním z největších antinacistů byl tyran neméně horší než Hitler; znamená to ale, že antinacismus je v nějakém ohledu mravně pochybný a nacismus naopak mravně obhajitelný? Ani náhodou, neboť nacismus je čisté zlo, a tudíž antinacismus je v principu správný, i když někteří antinacisté byli nemenšími vrahy, než nacisté. Těmi antinacisty, kteří byli těmi nemenšími vrahy než nacisté, byli komunisté.


Komunismus byl stejné zlo jako nacismus a proto antikomunismus je v principu správný, i když někteří antikomunisté žádnými demokraty nebyli.


Povědomí a mravní ekvivalenci nacismu a komunismu je zásadní pro možnost konsensu mezi demokratickou levicí a demokratickou pravicí, jenž je předpokladem ústavní demokracie. Jsou-li nacismus a komunismus vnímány jako dva totalitarismy – jako dva bratři v rámci jedné totalitní rodiny – demokratická levice a demokratická pravice se mohou domluvit a ústavní, demokratický právní stát je možný.


Malér nastává, když demokratická levice naruší – či začne narušovat – tento antitotalitní princip. Začne-li být přesvědčena, že nalevo od ní už nejsou žádní nepřátelé (ani komunisté); že jediní nepřátelé jsou na pravici, pak konsensus mezi demokratickou levicí a demokratickou pravicí, nezbytný pro udržení ústavní demokracie, se začne vytrácet. Co nastoupí pak? Ta či ona forma nedemokratického režimu.


Pro málokoho na pravici – a pro nikoho na demokratické pravici – není Francův či Pinochetův režim preferencí č. 1. Dokonce ani preferencí č. 2. Pokud však demokratická levice začala komunisty považovat pro sebe za menšího nepřítele než demokratickou pravici – či dokonce za své spojence proti demokratické pravici – pak nejedni lidé z demokratické pravice si řekli: raději pravicový autoritativní režim, než totalitní komunismus. Franco a Pinochet nejsou první ani druhou volbou, ale Franco má být preferován před Stalinem (či jeho místním komisařem) a Pinochet má být preferován před Castrem. Franco ani Pinochet nespadli z jasného nebe: jejich vzpoury nebyly vůči ústavním, demokratickým republikám, v nichž existoval antitotalitní konsensus mezi demokratickou levicí a demokratickou pravicí; jejich vzpoury se uskutečnily proti republikám, v nichž demokratická levice nepovažovala totalitní komunisty za žádné zlo, naopak je považovala za dobro, začala s nimi intenzivně spolupracovat, dostávat se do jejich vleku a po jejich vlivem komunizovat sebe i zemi.


Analogicky: neměl by být autoritativní levicový režim – kdyby takový byl – tisíckrát preferován před totalitním nacismem? Myslím, že ano: jakýkoli autoritativní režim je lepší než režim totalitní.


Pokud je antitotalitní konsensus mezi demokratickou levicí a demokratickou pravicí zachován, nejenže nehrozí režim totalitní, ale ani režim autoritativní není nezbytný. Naopak, ústavní demokracie je stabilní a pevná. Dnes nikdo na demokratické pravici tento konsensus nechce opustit. Je to však naše demokratická levice, která může podlehnout pokušení jej zpochybnit. Nezná snad premiér Paroubek historii 20. století? Neuvědomuje si, o čem mluví, když hanobí antikomunismus a legitimizuje komunismus?

Příspěvků : 13 - Paroubkova hra s ohněm?

  1. hugo : 17.9.2007 v 15.21

    Kdyz ma dr.Joch tak rad primer s kvadratickou rovnici:
    Pokud bude platit, ze (x-p).(x-q)=0 potom bude vyrok “p je koren kv. rce” pravdivy. Ale taktez bude pravdivy vyrok “q je koren kv. rce”. Tvrdit ze jeden vyrok a je vic pravdivy nez druhy je blbost. To by mel autor vedet.

  2. car : 20.8.2007 v 22.44

    ta moje droga tabak tak jsem to odeslal dvakrat. No tak ještě něco ten spisovatel byl Francousky a v kterem stoleti nevim asi 16až17 tak se taky někdy zamyslete dejiny ne schyb svych předku ale s jejich cností se mužem poučit a važme si svych předku jinak neekzistuje ani budoucnost nebo? nijak ružova za vše si mužeme sami prozřetelnost je matka moudrosti

  3. car : 20.8.2007 v 22.31

    ono taky nejsem fundovany ale širší pohled na tema demokracie diktat chapu rospínání fašismu nebo komunysmu terorysmu si vždy najde protiklad a toje dobře jinak dy demokracdie neksistovala bohužel čile kdo se tam tlačil Komunysmus a proti tomu ma člověk pravo pozvednout nejen hlas ale i zbranˇ to je pouha realita proti hytlerovi se zvedly a taky byl poražen proti komunysmu se zvedal většinou jen hlas byl už Poražen ne všude jeho životnost je neuvěřitelna tak jsme si zvykli odsuzovat ldi kteří na sebe vzali tu odpovědnost postavit se zlu sami by nedokázali nic tak se proboha přečtěte kolik jen u nas popraveno Komunysty za vlastizradu to nam nevadí to jsem nekde slyšel citat spisovatel stare dobrečasy je to kratka doba co trochu jsme na svobodě to chce odstup tak trochu psichoanalízu osobnosti ale ne svoji ono toje těžke se vžít do situace čile chapu nejraděj by ho popravili ale on by to sam nedokázal ještě ,že nebyl sám rozpínavost komunysmu netrvala by nahodou dele a jak by dopadla Zbraně proboha tak on nese snad podíl na tom , že tu ještě nebyla třetí a to se ho nezastávam jen analizuji: wi

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?