Náboženství a politika v USA

24.8.2017
Roman Joch

republican-survey-christianity-national-religionBěhem nepokojů v americkém Charlottesville o sobě znovu dalo vědět rasistické hnutí Ku-Klux-Klan, které se nerozpakuje hlásit se svou symbolikou ke křesťanství. Jak důležitou roli vůbec hraje náboženství a jeho symboly v americké politice? 

Amerika byla nábožensky vždy zároveň pluralitní i intenzivně věřící. Osídlovali ji Evropané, kteří prchali z Evropy před královským absolutismem a náboženskou perzekucí, aby v Americe založili komunity na své náboženské víře, ne nutně tolerantní vůči jinověrcům. Ale zatímco jinověrci v Evropě byli pronásledováni, v Americe se posunuli dál, založili si vlastní komunitu, a opět – nikoli nutně tolerantní vůči svým jinověrcům. A tak to pokračovalo, až se z prvotní Ameriky stala pluralita homogenních náboženských komunit.

Ve třinácti anglicky mluvících osadách na východním pobřeží USA prvotně existovaly čtyři náboženské proudy. Sever a severovýchod, tzv. Novou Anglii, založili a osídlili puritáni, přísní kalvinisté. Státy prostřední, jako New York a Pensylvánii, obývali křesťané mnohem tolerantnější – např. Pensylvánii založili mírumilovní kvakeři a Maryland angličtí katolíci, kteří ale na rozdíl od těch evropských byli tolerantní i vůči protestantům. Pobřeží jižních států od Virginie přes Karolínu až po Georgii osídlili anglikáni, tedy příslušníci nejprestižnější a privilegované církve v anglicky mluvícím světě. [12] byli tolerantní a měli aristokratického ducha. Horské oblasti jižních států však osídlili Skotové a Irové, vyznavači fundamentalistického protestantismu. A všechny čtyři skupiny postupně migrovaly na západ a osídlovaly „svá“ pásma až k Tichému oceánu.

Pak k nim přibyly další konfese. Židé, pro které byla Amerika zemí náboženské svobody. Francouzští katolíci, kteří z Kanady po řece Mississippi migrovali do její delty, dnešní Louisiany. A katolíci španělsko-indiánského původu, jak na Floridě, tak i na dnešním jihozápadě USA, který byl součástí Mexika. Od poloviny 19. století to byli i další evropští katolíci: Irové, Němci, Italové a Slované. A židé z carského Ruska prchající před pogromy.

Ku-Klux-Klan a křesťanství 

Náboženství a rasa – v současnosti i pohlaví, rodinný status a sexuální orientace – vždy hrály v americké politice velkou roli. Pokud jde o náboženský moralismus, pak někdy pozitivní a někdy negativní. Negativním příkladem byla např. prohibice alkoholu, těmi pozitivními zase zrušení otroctví, hnutí kazatele Martina Luthera Kinga za občanská práva černochů, ale i podpora konzervativních katolíků a evangelikálů antikomunistické politice Ronalda Reagana, bez které by komunismus nezanikl, a my bychom nebyli svobodní. Obdobně prezident Franklin Roosevelt prezentoval boj proti nacismu jako boj za svobodu, ale i za „křesťanskou civilizaci“.

Některá odpudivá hnutí se zaštiťovala křesťanstvím, ale šlo jen o zástěrku. Ku-Klux-Klan měl ve znaku kříž a nočními hořícími kříži zastrašoval černochy. Byl založen bílými rasisty po občanské válce Severu proti Jihu, aby zabránil bývalým černošským otrokům, teď svobodným občanům, využívat svá nová politická práva hlasovat a volit. Jeho násilnosti vedly k tomu, že federální vláda ještě dvanáct let po občanské válce udržovala poražený Jih pod nucenou správou a federální armáda chránila černochy před zmíněným hnutím. To chytilo druhý dech ve 20. letech 20. století jako nástroj nátlaku nejen vůči černochům, ale i židům a katolíkům, které chudí a nevzdělaní fundamentalisté v zaostalých regionech vnímali jako nepatřičný, cizorodý prvek. V 60. letech se na poslední chvíli Ku-Klux-Klan snažil zabránit občanským právům černochů tím, že házel zápalné bomby do černošských kostelů. Inu, „vzor“ křesťanství. Dnes je marginálním spolkem hrstky rasistů bez vlivu a pod důkladným monitoringem FBI.

Spor mezi náboženstvím a sekularismem 

V americké politice se největší zápas týkající se náboženství odehrává mezi radikálními sekularisty a všemi náboženstvími dohromady. Radikální sekularisté chtějí náboženství a náboženské projevy vytěsnit z veřejného prostoru. Věřící souhlasí s tím, že stát nesmí podporovat jedno náboženství na úkor jiných, ale zároveň jsou přesvědčeni, že věřící mají na náboženskou svobodu právo i ve veřejném prostoru a stát je z něj nemá vytěsňovat.

Ukázkovým byl spor, který na jaře rozhodl Nejvyšší soud: město mělo program na použití gum z ojetých pneumatik na vydláždění sportovních hřišť, aby byla měkčí a sportující se při pádu nezranili. Přihlásila se mnohá sportovní hřiště, i jedno na pozemku luteránského kostela – otevřené nejen farníkům, nýbrž všem.

Sekularisté tvrdili, že církevní hřiště nesmí dostat státní pomoc, protože by to byla státní podpora náboženství; stoupenci náboženské svobody však argumentovali, že nejde o podporu náboženského učení, leč naopak odmítnutí vydláždit hřiště jen proto, že vlastníkem je farnost, by bylo diskriminací konkrétních Američanů jen kvůli tomu, že jsou věřící. Stoupenci náboženské svobody u Nejvyššího soudu vyhráli a ten rozhodl, že církevní hřiště má právo na dotaci stejně, jako každé jiné.

Na podzim Nejvyšší soud rozhodne spor ještě zásadnější, týkající se svobody svědomí. Spor o to, zda majitelé služeb, kteří běžně obsluhují homosexuální osoby i páry, mají mít právo odmítnout podílet se na homosexuálních „svatbách“, protože ve svém svědomí jsou přesvědčeni, že žádné stejnopohlavní manželství neexistuje. Anebo zda naopak je to nepřípustná diskriminace na základě sexuální orientace, a tudíž pekaři, fotografové či květinářky, kteří odmítnou poskytnout své služby pro účely homosexuálních „svateb“, mají dostat vysoké pokuty a jít do vězení. Nejvyšší soud rozhodne, zda má přednost náboženská svoboda, anebo antidiskriminační povinnost podílet se na tom, co je proti vlastnímu svědomí.

V Americe věřící většinově volí Republikánskou stranu, která je více konzervativní, a nevěřící Demokratickou stranu, která je levicově-liberální.

 

Vyšlo v Katolickém týdeníku 17.8.2017

Jeden příspěvek - Náboženství a politika v USA

  1. Michal : 9.9.2017 v 23.07

    Migrací se člověk mění dost podstatně, tak i nálepky budou mít jiný obsah než původně. V otevřeném světě donedávna i v Evropě bylo všechno užitečné, i farnost, i kongregace. Tak i společné zvyky či normy. Jak solidaritu nahradí stát a byznys pojistkami, riziko izolovanosti se rozmělní a tím i pravidla.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?