Měsíc v OI: říjen 2009

3.1.2010

Osmého října proběhla konference OI Budoucnost Evropy z české a polské perspektivy, na níž vystoupili významní političtí komentátoři a analytici nejmladší generace (narození po roce 1978) z České republiky a Polska. Organizátory konference byly Občanský institut a krakovské Centrum politického myšlení (Ośrodek Myśli Politycznej) ve spolupráci s CEVRO a Polským institutem v Praze. Konference se uskutečnila díky podpoře MZV v rámci Česko-polského fóra.

Konferenci, kterou zaštítili europoslanci Hynek Fajmon a Ryszard Legutko, zahájil polský velvyslanec Andrzej Zalucki. První panel byl věnován geopolitické situaci naších zemí mezi Washingtonem a Bruselem a mezi Moskvou a Berlínem. Jan Filip Staniłko, analytik pravicového think-tanku Instytut Sobieskiego a redaktor významné revue Arcana, pohovořil o geopolitických perspektivách česko-polské spolupráce, především z hlediska vyvážení německého vlivu v regionu a případné ochrany před německo-ruskou spoluprací. Uvažoval o možnostech znovuobnovení zájmu Spojených států o střední Evropu a také o regionální spolupráci menších států tohoto prostoru, opřenou především o osu Stockholm-Varšava-Praha. Tématu hrozeb plynoucích z německo-ruské spolupráce se dotkl i další mluvčí, Tomasz Kwaśnicki, šéfredaktor portálu www.kresy.pl věnovaného polské „východní“ politice. Ve svém příspěvku se zabýval především otázkou strategického významu plynovodů, které Rusko používá jako politickou zbraň v „rozehrávání“ politiky i v rámci EU, a zdůraznil především potřebu omezení závislosti našeho regionu na dodávkách z Ruska. Poslední řečník, Lukáš Petřík, se ve svém vystoupení podíval do vzdálenější budoucnosti a navrhoval úzkou spolupráci mezi zeměmi „nové Evropy“, Balkánu a post-sovětskými republikami, která se ukáže jako nezbytná tváři v tvář postupující unifikaci EU a současnému vzrůstu významu radikálního islamismu v západní Evropě.

Ve druhé  části konference se účastníci věnovali tématu „evropských hodnot“ a snahám budovat identitu Evropské unie nejenom na ekonomickém, ale i etickém základě. Praktický vhled do fungování bruselské mašinerie v otázkách hodnotových představil Matyáš Zrno z OI, který kritizoval především nemožnost diskuse s (většinou levicovými) dogmaty evropské sociální a hodnotové politiky a prázdnotu mainstreamového evropského diskursu v této oblasti. Zcela jinou dimenzi problému představil Piotr Kaznowski, šéfredaktor katolické revue Christianitas, který otázku dnešní politiky analyzoval z hlediska Nietzscheho konceptu „přehodnocení všech hodnot“. Podle něho je receptem na vyřešení napětí mezi evropskými institucemi a „duchem kultury“ obohacení evropské debaty o hodnotách o rozměr „existenciální hermeneutiky“, která umožní Evropě znovu-promýšlení svých dějin a tradice. Ondřej Krutílek z brněnského CDK se zamýšlel nad tím, zda a kde lze hledat společné hodnoty v dnešní EU, pokud jde o její instituce. Bylo konstatováno, že tyto „hodnoty“ nemají potenciál obsáhnout i etický rozměr tohoto pojmu, neboť jak EU, tak “hodnoty”, jež prosazuje, odpovídají pouze skutečnosti, že je EU organizací nadanou určitým množstvím kompetencí, bez přímých vazeb na občany, jež se snaží reprezentovat. Na závěr panelu vystoupil Jakub Lubelski, publicista revue Teologia Polityczna a portálu www.fronda.pl. Ve svém příspěvku se zabýval tématem společné evropské historické paměti jako politické zbraně dnešní doby, a to na konkrétním příkladu re-interpretace evropských dějin ve společné německo-francouzské učebnici dějepisu pro střední školy.

Poslední  panel se věnoval budoucnosti konzervativní politiky v České republice a v Polsku. Matěj Trávníček, spolupracovník CEVRO Revue, analyzoval současnou českou pravicovou scénu a snažil se poukázat na základní nosná témata pravicového diskursu současnosti, mezi nimiž zdůraznil otázky „zákona a pořádku“. Michal Szułdrzyński, vedoucí domácího zpravodajství druhého největšího seriózního deníku v Polsku Rzeczpospolita, mluvil o největším nepříteli polské pravice, jimž je ona sama. Dominance pravice v Polsku v posledních letech způsobila odklon od závažných ideových otázek a příklon k „post-politice“, která se řídí především marketingovými strategiemi a politiku redukuje na „stavbu dálnic a zajištění teplé vody všem“. Jakub Kříž, bývalý předseda Mladých křesťanských demokratů, mluvil o „lidské osobě“ jako cíli konzervativní politiky a poukazoval, že pokud má konzervativní pravice udržet svoji identitu, je nezbytné soustředit se právě na kulturně-etické otázky spojené s přirozeným zákonem a tradičním pohledem na mezilidské vztahy a instituce. Na závěr se Michal Łuczewski, sociolog a redaktor revue Czterdzieści i cztery, snažil zodpovědět otázku zda je možné být zároveň Polákem, konzervativcem a Evropanem, přičemž na možnost spojení těchto charakteristik odpověděl pokaždé negativně.

12. října proběhlo v čítárně OI setkání s Robertem Schusterem, šéfredaktorem časopisu „Mezinárodní politika” na téma Německé volby – co znamenají pro Německo, pro nás a pro EU.

Roman Joch se ve dnech 11.-13. 10. zúčastnil jako pozorovatel konference Forum 2000 v Praze. 21. 10. vystoupil v panelu expertů na konferenci Ústavu mezinárodních vztahů, pořádané na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, na které byli „stínoví“ ministři zahraničí jednotlivých parlamentních politických stran dotazováni na své a názory a postoje. V časopisu Cevro revue 8/9 publikoval analýzu Amerika, Evropa a protiraketová obrana a na svém joch.blog.idnes.cz hojně čtený příspěvek Nobelovka pro Baracka – vtip roku 2009! V Katolickém týdeníku č. 43 uveřejnil civilizačně-politickou úvahu Na Západ, či na Východ?

Matyáš Zrno se o víkendu 3-4. 10. zúčastnil sjezdu Mladých křesťanských demokratů v Hodoníně. Ve čtvrtek 8. 10. vystoupil se svým příspěvkem na konferenci „Budoucnost Evropy z české a polské perspektivy“. Tuto konferenci také pomáhal organizačně zajišťovat. Ve středu 14. 10. zahájil další ročník filmového semináře „Evropské hodnoty ve filmu“, tentokrát s podtitulem „20 let od pádu železné opony“. V pondělí 19. 10. přednášel studentům Gymnázia Jana Nerudy v Praze o válce v Afghánistánu, což zopakoval ve čtvrtek 22. 10. na gymnáziu Libeňský zámeček. Ve stejný den přednášel také o rozpadu Jugoslávie budoucím pedagogům na Přírodovědecké fakultě UK. Webovému portálu EurActiv.cz odpověděl na otázky týkající se vstupu Chorvatska do EU a pro Radiožurnál komentoval 27. 10. zahájení procesu s Radovanem Karadžićem. Pomáhal také s vydáním říjnových čísel časopisu RC Monitor.

Za finanční  podporu upřímně děkujeme paním Jarmile Friedlaenderové, Heleně  Pokorné, Lucii Creighton, Andree Komancové, Michaele Freiové, Kateřině  Geislerové, Veronice Kuchyňové Šmigolové, Martě Lipovské, pánům Janu Doleželovi, Cyrilu Křížovi, Martinu Frélichovi, Richardu Duřpektovi, Davidu Navarovi, Ctiboru Žižkovi, Hynku Moravcovi, Tomáši Chrenkovi, Janu Hellerovi, Davidu Rýcovi, Danu Drápalovi, Robertu Kotzianovi, Ondřeji Krutílkovi, Milanu Louckému, Janu Krásenskému, Karlu Mrzílkovi, Ladislavu Mrklasovi, Ivanu Klabalovi, Zdeňku Mitáčkovi, Jaromíru Neumannovi, Rafaelu Kučíkovi, Jakubu Tomkovi, Luboši Šafránkovi, Jiřímu Skalickému, Jakubu Chromému, Alexandru Vondrovi, Janu Šafaříkovi, Robertu Müllerovi, Jiřímu Doskočilovi, Janu Horníkovi, Václavu Vosečkovi, Martinu Romanovi, Liboslavu Paldusovi, Jaroslavu Jirátovi, Miloslavu Kučerovi, Karlu Pliskovi, Pavlu Bratinkovi, Tomáši Moravcovi, Davidu Jurechovi, Patru Valentovi, Vlastislavu Košnerovi a Leo Pavlátovi, manželům Stanislavě a Janu Jirešovým a třem anonymním dárcům, a rovněž Křesťanskému společenství Ostrava a Konrad Adenauer Stiftung.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?