Matyáš Zrno v ČRo: Burkini a burky jsou jen symbolem něčeho, co neumíme řešit

22.8.2016

1733.jpgNěmecký spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziere se vyjádřil pro naprostý zákaz burek, tedy muslimského oděvu, který zakrývá celé ženské tělo včetně očí, na území Německa. Učinil tak v souvislosti s Berlínskou deklarací, což je dokument ministrů vnitra jednotlivých spolkových států reagující na tři červencové teroristické útoky. Všechny spáchali muži, dva z nich provedli cizinci muslimského vyznání.

Matyáš Zrno, český komentátor a publicista, vysokoškolský pedagog a člen Občanského institutu:

„Přiznejme si, že jde o projev určité bezradnosti nad tím, že tu máme určitý problém dlouhodobě. A ten problém neumíme strukturálně řešit. A pak si vybereme nějaký symbol, na kterém ukážeme, že to řešit chceme – a tím symbolem se teď staly burky nebo burkini,“ říká Zrno.

Uvádí, že zákaz nošení burky, která zakrývá obličej ženy, má svou logiku například vzhledem k zákazu zahalování se na demonstracích. Jak ale dále uvádí: „Jde o jakýsi přirozený boj s něčím, co bych označil jako islámskou soft power. A francouzští radní to cítí jako boj s islamizací ve veřejném prostoru. Ale nedokázali to jasně definovat, takže jejich argumentace, že jde o boj proti terorismu, je někdy trochu zmatená.“

Jak připomíná moderátorka Daniela Vrbová v rozhovoru, jde v případě burky o odlišný oděv, než je nikáb a uvádí informaci, že sami němečtí politici uvedli, že v Německu burek tolik není a vadí jim především nikáby.

Hostem vysílání je i socioložka Kateřina Kňapová:

„V případě burky mi to připadá jako něco, co vybočuje z běžného rámce oblékání v Evropě. Ale v případě burkini mi to připadá absurdní, protože fakticky je to prostě oděv s dlouhým rukávem a nohavicemi. Obličej vidět je,“ říká socioložka Kateřina Kňapová.

Jeptišky v plavkách a odhalené beachvolejbalistky

„Až do minulé olympiády v Londýně, jak jsem se dozvěděla, byly regule, že na beach volejbal si ženy mohly oblékat jen bikiny. To vylučovalo ženy, které z důvodu náboženství bikiny nosit nechtějí. Stejně tak je teď velká debata o zahalování vlasů hráčů basketbalu,“ komentuje situaci Kňapová.

Italští duchovní komentovali zákaz burkin tím, že na italských plážích je naprosto běžné setkat se například se zahalenými jeptiškami. Zrno na to odpovídá: „Je tam rozdíl. To, co nikdo nepřizná je, že tady se chápe rozsáhlá islámská menšina jako jakýsi problém. A masivní přítomnost islámských symbolů na veřejnosti se chápe jako invazivní záležitost – ženy v burkách nebo v burkini, byť často zcela nevinně, jsou v tu chvíli symbolem islámu, který se chápe jako potenciálně nebezpečný. Jako něco, co nám tady zabírá Evropu. Zatímco jeptišky tradičně patří k Evropě a nevzpomínám si, kdy naposledy se někde vyhodily do vzduchu a když budete umírat, tak o vás v hospicu postarají.“

rámečky:

„Na Balkáně není burka nic tradičního, nikdy se nenosila. Nikáb se kdysi dávno nosil a je to záležitost tak zhruba před sto lety. A pokud se dneska v Bulharsku a v zemích bývalé Jugoslávie nikáb objeví, tak je to důsledek práce nějakých saudskoarabských misionářů. A velice často za to ty ženy dostávají příspěvek. Je to jednoznačně prostředek nějakého prosazování ideologie a prostředek ideologického boje. Jen velmi zřídka je záležitost vnitřního přesvědčení. Něco jiného jsou pak šátky. V případě Afganistánu tam nosí všechny ženy burku a je to kulturní úzus, který se bere jako jasná věc.“
Matyáš Zrno

„Cesta, kterou bychom měli jít, je inkluzivita. Šátky byly ještě před několika desítkami let celkem běžné – například pro vdané ženy na venkově. Ubírala bych se cestou, abychom tyto projevy nepovažovali za nic podivného – ale zakrývání obličeje je něco, co není pro nás obvyklé jak z pohledu bezpečnosti tak komunikace.“
socioložka Kateřina Kňapová

Vysíláno na ČRo Plus 22.8.2016

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?