Jistota amerických voleb

10.9.2016
Roman Joch

american-flag-3

Americká židovská komunita je jedním z nejvěrnějších volebních bloků Demokratické strany. Za posledních sto let američtí Židé hlasovali ve prospěch demokratických kandidátů na prezidenta poměrem 70 : 30.

Jen jednou dali více hlasů republikánovi než demokratovi: v roce 1920, tj. před několika politickými věky. A od té doby jen jednou dali demokratovi méně než 50 procent: v roce 1980 (Carter získal 45, Reagan 39 a nezávislý Anderson 14 procent hlasů židovských Američanů). Ve všech ostatních volbách získávali demokraté pohodlné nadpoloviční většiny židovských hlasů. Čistě namátkou: když současný prezident Obama kandidoval poprvé, získal v roce 2008 78 procent hlasů amerických Židů. Pak byl nejvíce nevstřícným prezidentem USA vůči Státu Izrael v jeho dějinách, a tudíž podruhé, v roce 2012, získal 69 procent amerických židovských hlasů.

Nevysvětlitelná záhada

Jsou pro to jednak historické důvody a jednak ideologická zaslepenost Židů v USA. Po občanské válce Severu proti Jihu byla Republikánská strana stranou establishmentu, tj. bílých anglosaských protestantů. Demokratická strana byla stranou těch, kdo do establishmentu chtěli proniknout, tedy i imigrantů: irských, italských a slovanských katolíků, ale také Židů z východní Evropy. Jen jedna část Židů tuto loajalitu vůči demokratům odmítla: byli to ortodoxní židé, kteří natruc demokraty volícím irským a italským katolíkům volili republikány.

Pak přišla velká krize přelomu dvacátých a třicátých let 20. století a prezident Franklin D. Roosevelt. Židovská loajalita vůči demokratům ještě posílila: Židé dali Rooseveltovi až 90 procent svých hlasů. Jednak kvůli jeho sociálním programům, ale taky z vděčnosti za boj proti nacistickému Německu. Rooseveltův demokratický nástupce Truman klíčovou podporou vzniku Státu Izrael tuto loajalitu ještě upevnil.

Jak se bývalé chudé komunity – Irové, Italové, Slované – stávaly bohatšími, začaly se pomalu posouvat od demokratů k republikánům. Přispěly k tomu i další dva faktory: v letech 1968–88 se Demokratická strana stávala radikálně liberální v morálních otázkách – a tito katolíci byli tehdy morálně konzervativnější. A v tom samém období byli demokraté vůči Sovětům více „holubičí“ a republikáni více „jestřábí“, a tudíž pro silně antikomunistické Američany středo- a východoevropského původů byli republikánští kandidáti na prezidenta atraktivnější.

Jediná skupina Američanů evropského původu, která tento posun zleva doprava, tj. od demokratů k republikánům, nenásledovala, byli Židé.

Proč? Toť záhada. Racionálně nevysvětlitelná. Přitom Židé v jiných zemích světa nejsou tak monolitně levicoví jako ti američtí; spíše naopak: viz nejen Izrael, ale i fakt, že ve vládách Margaret Thatcherové bylo vysoké zastoupení ministrů židovského původu.

Proč jsou američtí Židé na rozdíl od Židů všude na světě tak výrazně levicoví? Americký neokonzervativní (a židovský) autor Norman Podhoretz, který sám kolem roku 1968 přešel zleva doprava, dává ve své knize Proč jsou Židé levicoví? (2009) odpověď, že většina amerických Židů už dávno nahradila Tóru judaismu „Tórou“ levicovosti; levicovost je pro ně novým náboženstvím, a tudíž volit republikány jim připadá jako rouhání. Z Židů v USA pak volí republikány jen dvě skupiny: ti nábožensky ortodoxní a pak neokonzervativci, kteří jsou sice sekularizovaní, ale z politických důvodů zastávají pravicové postoje: „jestřábí“ zahraniční politika ve prospěch Státu Izrael a meritokracie, tedy oceňování lidí na základě jejich osobních zásluh, a nikoli na základě jejich příslušnosti ke skupinovým identitám.

Nepomůže ani Ivanka?

A co volby 2016? Hillary Clintonová je v zahraniční politice více „jestřábí“ a přátelská vůči Izraeli než současný prezident Obama, což naznačuje, že může získat více než necelých 70 procent židovských hlasů, které před čtyřmi roky získal Obama. Ale i vystoupení Donalda Trumpa na letošním jarním výročním kongresu vlivného Americko-izraelského politického akčního výboru (AIPAC) – vystoupení s nekompromisně militantním, antiislamistickým obsahem a slibem podpory Izraele – se setkalo s nadšením a potleskem. A pak je tady i fakt, že Trumpova dcera Ivanka si vzala za muže ortodoxního žida, sama konvertovala k ortodoxnímu judaismu a je praktikující židovkou.

Trumpa tudíž nelze považovat za protižidovského či protiizraelského kandidáta; rozhodně by byl méně protiizraelský než Obama.

Jak tedy volby dopadnou? Odhaduji, že setrvačnost židovské komunity bude pokračovat a američtí Židé svých 70 až 80 procent hlasů odevzdají kandidátce demokratů.

Vyšlo v LN 6.9.2016

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?