Jan Keller může svou mrkev prodávat ve Frýdku-Místku i ve Vermontu

18.4.2014
Roman Joch

Joch 10-30-2007 5-38-47 PMV dětství jsem se se svými bratry častoval nadávkou, jež nebyla příliš vulgární, ale současně dostatečně urážlivá. Namísto “ty si ale riadny debil”, jsme používali “idiotus maximus”. Úplně jsem na ni zapomněl, ale nyní díky profesoru sociologie Janu Kellerovi, mimo jiné nestraníkovi a lídrovi kandidátky ČSSD pro volby do Evropského parlamentu, se mi opět vybavila.

Poté, co Jan Keller prohlásil, že z vyjednávané dohody mezi Evropskou unií a USA o svobodnějším (naneštěstí nikoli plně svobodném) vzájemném obchodu – Transatlantickém obchodním a investičním partnerstvím (TTIP) – vyplývá zákaz farmářských trhů v Česku zlými Američany, napadlo mě: idiotus maximus.

Spíše rušení starých zákazů

Není třeba být géniem, aby člověk věděl, že dohody o svobodném či svobodnějším obchodu mezi zeměmi nové zákazy nepřinášejí, ale naopak mnoho starých ruší, například ty, které zakazují obchodování, dovoz zboží (včetně potravin) či přinejmenším cla na ně. TTIP by tudíž nezakazovala farmářské trhy ani v EU, ani v USA, ale pokud by se vztahovala i na potraviny produkované za domluvených hygienických standardů, umožnila by nám je prodávat na farmářských trzích v USA a Američanům ty jejich na našich farmářských trzích.

Proto profesoru Kellerovi vzkazuji, že nejen může svou případnou mrkev nadále prodávat na farmářských trzích ve Frýdku-Místku, ale pokud nějakou pěstuje, po uzavření dohody o svobodném obchodu by ji mohl prodávat i v americkém městě Vermontu. Samozřejmě, že není praktické letět do USA jen kvůli prodeji nějakého zboží na farmářském trhu, ale díky takové dohodě by to v zásadě možné bylo. Tedy přesný opak toho, čím profesor Keller straší.

Shodou okolností jsem první dubnový víkend strávil v USA. A ve vstupním dotazníku Američany nejvíce zajímalo, zda vezu například potraviny, semínka, sazenice či rostliny, a nikoli to, zda přijíždím, abych se účastnil subverze nebo pobuřování proti prezidentu Baracku Obamovi.

Nikoli však proto, že by se obávali mé konkurence coby potravináře, nýbrž kvůli své oprávněné obavě, že bych mohl přivézt do USA nějakou nákazu, jež by poškodila jejich zemědělství. Bude-li TTIP vyjednaná a schválená, možná příště něco na jejich místní farmářský trh přivezu – profesoru Kellerovi natruc.

Příklad Velké Británie

Dnešní odpor levice ke svobodnému obchodu je podivný, protože v 19. století jej, a dokonce ta radikální, prosazovala. Tehdy, ještě před příchodem socialistů, ve Velké Británii existovaly dvě strany – levicoví liberálové a pravicoví konzervativci. Ti obhajovali privilegia včetně cel, jež chránila britské bohaté producenty před konkurencí a levnějším zbožím ze zahraničí. V důsledku toho trpěli chudí lidé, protože si kvůli jejich drahotě mohli koupit jen málo potravin, a tudíž hladověli.

Proto představitelé radikálního levicového křídla liberálů, John Bright a Richard Cobden, vedli kampaň za zrušení takzvaných obilních zákonů, tedy vysokých cel na dovoz obilí ze zahraničí. Mnoho let neúspěšně, neboť bohatí statkáři s nimi nesouhlasili – chtěli na chudých ještě více bohatnout. Až ve čtyřicátých letech 19. století nastala tragédie – hladomor v Irsku.

Miliony chudých zemřely hladem – štěstí měli Irové, kteří odjeli do USA na farmářské trhy. V této situaci humanitární katastrofy se už ani politický establishment nemohl nadále cel zastávat. Vůdce konzervativců Robert Peel ve spolupráci s liberály a proti vůli velké části svých straníků v roce 1846 prosadil zrušení obilních zákonů, a tudíž svobodný obchod. Potraviny zlevnily a chudí si mohli koupit chléb za cenu, jež pro ně byla přijatelná, a najíst se. Díky svobodnému obchodu nemuseli umřít hlady.

Nepřátelská opatření vůči chudým

Protekcionismus a cla neslouží chudým, protože vše zdražují, ale těm, kdo chudí nejsou, zejména etablovaným místním producentům. Představují daň, kterou platí všichni kupující do jejich kapes. Tato opatření jsou vůči chudým nepřátelská. Lze namítnout, že bez cel by v důsledku levnějšího stejně kvalitního nebo kvalitnějšího zahraničního zboží při stejné ceně místní producenti zkrachovali a jejich zaměstnanci přišli o práci, čemuž je třeba například ochranou chudých cly zabránit.

Pokud někdo vyrábí nekvalitnější zboží či poskytuje nekvalitnější služby při stejné ceně, nebo dražší při stejné kvalitě, neslouží svým spoluobčanům a měl by zkrachovat. Není morální udržovat ho uměle při životě neférovými cly, ani jeho zaměstnance v neefektivních a zbytečných službách.

Morální je tyto zaměstnance z nich propustit, aby mohli pracovat na něčem užitečnějším, pro někoho jiného, nebo poskytovat služby, o něž je zájem, a tudíž slouží potřebám a přáním spoluobčanů, kteří si je nakoupí. Toto propuštění je morální, protože tito zaměstnanci pak mohou dělat něco smysluplnějšího, co více a lépe obohacuje společnost.

Profesor Keller tento fakt nechce vidět. Ve své zaslepenosti ke svobodnému obchodu, jenž ve skutečnosti slouží chudým, a proto je sociální, dokonce tvrdí, že dohoda o svobodném obchodu mezi EU a USA povede k zákazu farmářských trhů. Pokud lže, je padouch, anebo nelže, protože si to opravdu myslí. V takovém případě je, jak jsem říkával v dětství se svými bratry, idiotus maximus.

 

Vyšlo na www.ceskapozice.cz

Příspěvků : 4 - Jan Keller může svou mrkev prodávat ve Frýdku-Místku i ve Vermontu

  1. Cristero : 20.5.2014 v 13.12

    Od kdy se Joch zastává chudé chátry? On je jen naivní příznivec nadnárodních korporací.

  2. Roland : 25.4.2014 v 16.09

    V pripade p. Kellera by sa skor hodilo “idiotus marxismus”

    • Markéta Nová : 5.6.2015 v 12.28

      Co by asi potom sedělo na Vás, že?

  3. Aleš Dvořák : 22.4.2014 v 10.45

    Osobně by mi zánik “farmářských trhů” udělal radost, pokud by jejich místo zaujaly “selské trhy”. Neznám českého zemědělce, který by se považoval za farmáře. Neberu samozřejmě v úvahu řepkové velkodojiče dotací typu soudruha Babiše.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?