Džamilo, ó Džamilo!

31.3.2008
Roman Joch

Od listopadu 89 jsme měli dva presidenty, desítku premiérů a stovku ministrů. Nikdo z nich však nebyl tak odcizen své – naši – společnosti, jako právě Džamila. To, co navrhuje, je jednou z nejradikálnějších rekonstrukcí móresů, norem a mravů naší společnosti od listopadu 89. Je-li takováto rekonstrukce podle Džamily potřebná, pak naši společnost musí věru těžce nenávidět.Berte její dva návrhy – zavedení zákonného práva homosexuálních párů adoptovat děti, které nejsou jejich; a zákonný zákaz fyzických trestů ze strany rodičů vůči dětem, jež jsou jejich – jako jeden balíček a její legislativní úsilí vám vychází jako akt sociálního inženýrství par excellence. Jsou-li tyto dvě normy vyžadovány spravedlností, pak naše nynější společnost je vskutku nespravedlivá a správné je ji nenávidět.

Člověk by měl ve své frustraci sto chutí říci: „Džamilo, když seš tak odcizena naši civilizaci a jejím normám, když je tak nenávidíš, proč si nenajdeš pro své experimenty nějakou jinou civilizaci, lepší, Tvým názorům vstřícnější?“ Ale to nejde. To je nemožnost. Tudy cesta nevede. Taková civilizace – která umožňovala a vítala adopce dětí homosexuálními páry a zároveň zakazovala tresty dětem ze strany jejich vlastních rodičů – nikde na světě v dějinách neexistovala. Já vím, já vím, nyní existuje v některých zemích západní Evropy, ale ne více než nějaké dvě dekády; k tomu ale později. Konstatuji jen, že nikdy v dějinách lidstva dlouhodobě neexistovala. Ale existují civilizace – a to věru dlouho trvající – ve kterých, kdyby Džamila svůj návrh byť jen přednesla jako hypotetickou možnost, její životnost by se pak neměřila v měsících a týdnech, nýbrž v minutách a vteřinách.

Já osobně nevěřím na rovnost civilizací. Domnívám se, že některé civilizace jsou hodnotnější než jiné, a tudíž nadřazené těm podřadnějším. Civilizace, ve které je Džamila za vyslovení svého přesvědčení zabita, je méně hodnotná, než civilizace, ve které má plné právo na svobodu slova a projevu. Civilizace, ve které je vdova upálena s ostatky svého manžela, je méněcenná a podřadná vůči té civilizaci, která navádí k větší ohleduplnosti vůči vdovám. A civilizace, ve které odpadnutí od víry se trestá smrtí, je primitivní a neskonale méně hodnotná než civilizace, která za přirozená práva, jimiž jsou lidé obdařeni svým Stvořitelem, považuje právo na život, svobodu a hledání vlastního štěstí.

Takže fakt, že Džamila se svým návrhem by se v některých civilizacích a kulturách se zlou potázala – a myslím tím skutečně se zlou -, ještě neznamená, že ty civilizace mají pravdu. Srovnejme ale přesvědčení Džamily o tom, co nyní, léta Páně 2008, naše společnost prý třeskutě potřebuje, s názory tak uctívaných osobností demokratické levice či demokratické pravice naší civilizace za posledních sto let, jakými byli např.: Tomáš Garrigue Masaryk. Winston Churchill. Franklin Delano Roosevelt. Konrad Adenauer. John Fitzgerald Kennedy. Charles de Gaulle. Golda Meirová. Margaret Thatcherová.

Ani jeden z nich nepodporoval to, co navrhuje Džamila.Ani jediný či jediná. A máme-li věřit tomu, co víme o jejich politických postojích, jež reálně zastávali, každý z nich by byl dokonce ostře, velice ostře, proti. Taky Golda a Margaret. Především Golda a Margaret.

Otázka tudíž vyvstává: byli ti předchozí necitlivé, sadistické hyeny a homofobní krysy?

Anebo to jen Džamila je z jiného světa? Myslím tím, z jiné galaxie?

Vezměme si toho, který je nám nejbližší. TGM. Uctívaný, velebený, oslavovaný. Co by tatíček M. asi řekl na nápady Džamily? Jak by asi reagoval? Co by si o nich pomyslel? Co by si pomyslel o ní?

Na podzim 2005 publikoval týdeník Respekt jeden ze svých prostoduchých článků o Americe, kterými je tak proslulý, a tentokrát jej věnoval hrozbě naší svobodě, právům a světovému míru nejstrašnější (ne, nebojte, nikoli islamistům s jadernými zbraněmi), nýbrž – hrůza, hrůza – americké náboženské pravici!!!

Onen hodný a zděšený – lépe řečeno vyděšený – autor tam v plné nahotě demaskoval tu strašlivou agendu americké náboženské pravice. Poslouchejte (a třeste se): Trest smrti. Zákaz pornografie. Zákaz potratů. Zákaz homosexuálních svazků. Preventivní válka.

Fajn, to jsou všechno názory, které zastával TGM. Opakuji, každý jeden z těchto názorů zastával TGM. Ty byly totiž společenskou normou 1. republiky, ostrova to svobody a demokracie ve střední Evropě. TGM byl za trest smrti a několik rozsudků smrti osobně podepsal. V republice, kterou založil TGM, byly s jeho vědomím a souhlasem zakázány pornografie a potraty. V otázce homosexuálních vztahů byl TGM hodně, hodně napravo od současné americké náboženské pravice – ta je proti homosňatkům, nikoli nutně za kriminalizaci homosexuálních vztahů mezi dospělými v jejich soukromí. V republice, kterou TGM vytvořil, byl samotný homosexuální vztah mezi dospělými trestný! Jinými slovy, TGM byl fest napravo od Johna Ashcrofta, pokud si ještě pamatujete, kdo byl John Ashcroft. A preventivní válka? Když se v roce 1921 Karel Habsburk pokusil o restauraci v Maďarsku, ČSR byla připravena k preventivní válce. Restauraci Habsburků v Rakousku či Maďarsku TGM a Edvard Beneš považovali za existenciální hrozbu vůči ČSR a tudíž za casus belli (v tomto se mýlili, Habsburk, ať již Karel nebo Otto, nebyli hrozbou vůči ČSR, tou byl Hitler). Horthy jako regent na zámku v Budíně byl pro TGM akceptovatelný, Habsburk jako král na zámku v Budíně neakceptovatelný. Nemusel by ani nic udělat, jediné nepřátelské gesto by nemusel proti nám udělat, a ČSR by přesto proti Maďarsku preventivně zaútočila.

To dokazuje, jak názory některých současných lidí jsou tak protikladné názorům lidí, jež považujeme za své národní ikony a uctíváme jako otce zakladatele naši Republiky.

Ano, vím, jsou země, kde za poslední dekádu či dvě byly uzákoněny jak právo homosexuálních párů na adopci cizích dětí, tak i zákaz práva rodičů pohlavkem vychovávat vlastní děti. Napadá mě Švédsko.

Ale síla, která toto prosazuje – Nová levice zrozená v 60. letech 20. století – tak činí s vědomým ideologickým záměrem. Považuje západní civilizaci, jak se historicky ustavila, za zlou, nespravedlivou, vykořisťující, netolerantní, rasistickou, agresivní, ohavnou. Nádor na těle lidstva. Zajisté takováto příšera nesmí nadále dýchat a žít! Zajisté musí být odstřelena jako škodná!

Ale jak? Jak přesvědčit lidi v demokracii, aby spáchali kolektivní kulturní a civilizační sebevraždu? Tak, že se to udělá postupně. Pozvolně. Pomalu. Provede se „Velký pochod institucemi“. Civilizace a kultura se zabijí tak, že se provede „přehodnocení hodnot“. Co bylo zlé, je nyní dobré a co byly dobré, je nyní zlé. Přehodnotí-li se hodnoty dobra a zla, civilizace je mrtvá. Zabitá. A na jejich troskách je vztyčená anti-civilizace.

Jaké přehodnocení hodnot? Například:
Před půlstoletím bylo kouření cigaret příjemným požitkem a homosexuální styk něčím, čím se člověk ve slušné společnosti nechlubil.

Dnes je homosexuální styk příjemným požitkem a kouření cigaret něčím, čím se člověk ve slušné společnosti nechlubí, nechce-li být považován za vyvrhele.

Před padesáti lety bylo odmítnutí pronajmout byt ve vašem vlastním soukromém domě černochovi vašim ústavním a liberálním právem, zatímco zabití černého dítěte potratem zločinem.

Dnes je zabití černého dítěte potratem vašim ústavním a liberálním právem (a taky dítěte bílého, žlutého, hnědého či jakéhokoli, neboť ať již kyreta potratáře dělá v děloze matky cokoli, rozhodně tam rasově nediskriminuje), zatímco odmítnutí pronajmout byt černochovi ve vašem vlastním soukromém domě zločinem.

Kdysi byla myšlenka na adopci dětí mužským homosexuálním párem nemyslitelnou – tolerance ano, registrované partnerství snad, ale adopce dětí ne –, a právo rodičů vychovat, byť i s použitím vařečky nebo pásku, ze svého spratka slušného člověka, zásadním morálním právem rodičů; nyní však má být podle Džamily adopce dítěte ze strany dvou homosexuálních mužů zákonným právem a výprask spratkovi ze strany jeho rodičů zločinem.

Ano, ano, „přehodnocení hodnot.“

Proč ale chce Džamila vzít rodičům právo vychovávat své děti podle jejich světonázoru?

Proč asi? Proto, aby všechny nynější děti, až vyrostou, měli už jen jeden stejný, uniformní světonázor – ten, jaký má Džamila. Nikoli ten, jaký mají jejich rodiče.

Hlavně pokud ti rodiče vyznávají tentýž světonázor jako – hrůza, hrůza – ten starý mrtvý nechutný bílý heterosexuální muž, sadistický homofob TGM, zakladatel našeho státu!

Otázka pro nás: chceme to? Není nyní nejvyšší čas, aby ostatní ministři, s premiérem v čele, neboť je to chlap s kulama, galantně a něžně odporoučeli pani Džamilu… k demisi?

A kdoví, možná by pak měla více času zaletět si na Mars…


Publikováno na http://joch.blog.idnes.cz/

Příspěvků : 9 - Džamilo, ó Džamilo!

  1. less than zero : 15.4.2008 v 23.27

    ano qasinko máte pravdu, bohužel jsem nenašel zatím plnohodnotný termín, který by označil komplexně a výstižně společnost či jednotlivce, která(ý) se hlásí k pravici a převážně ke katolicismu…proto používám tento pracovní název…není přesný není výstižný za to se omlouvám

    odmítám ty to lidi označovat jako konzervativní-konzervativce…

  2. Kenavp : 15.4.2008 v 13.15

    Vaše názory jsou mi velmi blízké, sleduji Vás již delší dobu a chci Vám vyslovit podporu. Není to jistě lehké v dnešní době převahy levičácky orientovaných tzv. intelektuálů a jejich destruktivních názorů a metod.

  3. Qasinka : 14.4.2008 v 8.31

    “less than zero” by mohl vysvětit proč užívá předponu “klero-”. Názory prezentované v článku jsou pravicové, proto slovo “pravičák” je logické. Souvislost s institucionalizovaným náboženstvím mi však uniká. – Jinak, kdo si chcete přečíst koncentrovanou snůšku levičáckých blábolů o “násilí na dětech” spočívajícícm v tělesných trestech, doporučuji stránky Rady Evropy zde: http://www.coe.int/t/transversalprojects/children/violence/corporalPunishment_en.asp

  4. Michal : 5.4.2008 v 20.47

    Politik malé země, politik s problematickým všeobecným vzděláním, politik bez zázemí, politik bez náročných medií… se musí vyjadřovat k věcem, o kterých se mu ani nesní.Nemá čas studovat. Musí poutat pozornost názory hypermajority – aby potěšil příznivce, musí najít za každou cenu kontroverzní téma, aby uživil bulvár a nezmizel na smetišti včerejšího TV programu.

    Politik žena musí navíc vzrušovat své okolí, to se od žen stále čeká, když ne absencí oděvu, tak alespoň tématy.

  5. Tomáš : 3.4.2008 v 12.18

    Jenom se mi nějak nezdá ta argumentace s kouřením. Kuřák stále považuje kouření za příjemný požitek, vždyť také konzumuje drogu, ale společnost musela “přehodnotit” tento postoj, protože objektivně kouření není příjemným požitkem, ale každou jednotlivou cigaretou si kuřák poškozuje svoje zdraví (to mu ale nikdo nezakazuje) a navíc ho poškozuje lidem ve svém okolí (a v tom ho chce společnost omezit). Kouření je podle mne neslučitelné se svědomím člověka, který ctí přirozený mravní zákon, protože si cíleně a bez jakékoli výmluvy každou cigaretou poškozuji svoje tělo a zdraví okolí. Tam myslím nelze najít žádkou kličku o svobodě atd. Námitky a přirovnávání k alkoholu a jiným škodlivým látkám (oblíbený bůček) neobstojí, protože u nich je situace jiná – umírněná konzumace tělu neškodí, ba naopak prospívá. Že se to občas přežene, je věc jiná…

  6. less than zero : 1.4.2008 v 12.32

    Jaké přehodnocení hodnot? Například:
    Před půlstoletím bylo kouření cigaret příjemným požitkem a homosexuální styk něčím, čím se člověk ve slušné společnosti nechlubil.
    Dnes je homosexuální styk příjemným požitkem a kouření cigaret něčím, čím se člověk ve slušné společnosti nechlubí, nechce-li být považován za vyvrhele.

    Před padesáti lety bylo odmítnutí pronajmout byt ve vašem vlastním soukromém domě černochovi vašim ústavním a liberálním právem, zatímco zabití černého dítěte potratem zločinem.

    Dnes je zabití černého dítěte potratem vašim ústavním a liberálním právem (a taky dítěte bílého, žlutého, hnědého či jakéhokoli, neboť ať již kyreta potratáře dělá v děloze matky cokoli, rozhodně tam rasově nediskriminuje), zatímco odmítnutí pronajmout byt černochovi ve vašem vlastním soukromém domě zločinem.

    Jaké přehodnocení hodnot? Neberu Vám Vaše přesvědčení a mnohé idee jsou hodné následování, ale zkuste si to co jsem z kopíroval z Vašeho textu ještě jednou přečíst kriticky… některé hlášky jsou velmi zavádějící (zabití … dítěte potratem vašim ústavním a liberálním právem, dnes je homosexuální styk příjemným požitkem, atp)

  7. less than zero : 1.4.2008 v 12.01

    Zákaz pornografie…, samozřejmě jsem pro, ale jenom proto, že si drze dovoluji myslet že mluvíme o stejné věci, kterou takto slovem pornografie popisujeme… ale shoda sama nedělá definici pornografie, podle které by se zákon zákazu pornografie aplikoval… podle mého utkvělého soudu je to stejně kontraproduktivní jako zákaz násilí v televizi kinu atp… víme přibližně co bychom zakázat chtěli když mluvíme o pornografii, ale Vaše kléropravičácká domněnka, že pornografie je jenom úzce vymezený segment vizuální kultury Vám dává do ruky pochybný nástroj zákazu…jenomže pornografie je meta žánr, co dělá fotkou nahé ženy pornografií nebo aktem… poloha, osvětlení médium-nosič, velmi složité paragrafem smysluplně podobnou věc ošetřit… když už mnohdy některé fotografie např od mappelthorpa byli kategorizovány jako umění,… čímž se dostanete k úkolu hodným Hérakla pojmenovat co je a co není umění… Každý jiný vágně definovaný zákaz nejen pornografie je začátkem laviny, která smete civilizaci o kterou vám tak jde,

    kléropravičák si odporuje když mnohde a často říká, že svět není ideální a že ráj na zemi není jeho cílem…proč, ale nepočítá s pornografií jako s jednou možných ingrediencí, která svět vzdaluje od chuti ideálu…

  8. less than zero : 1.4.2008 v 10.02

    například trest smrti: osobně nemám proti trestu smrti jako takovému nic principiálně…, ale – jsou tu dvě ale :

    ale č. 1: je důležité, aby tento trest byl chápan jako pomsta instituce(státu) ono oko za oko zub za zub…protože jakmile se trest smrti stane v povědomí občanů trestající instituce falešnou spravedlností něčím běžným (nemyslím kvantitativně, ale kvalitativně) pak je to cesta do pekel a dostaneme se na roveň civilizací kde je vdova zabitá, a kde je to taky vlastně forma trestu…(a kdybychom chtěli být stejně demagogičtí jako je to obvyklé na “obscéním serveru” našli bychom i pro zabíjení vdov v naší kultuře opodstatnění).Trest smrti jako pomsta nikoli trest pokud slovem trest rozumíme určitou výchovno-nápravnou funkci…trestem smrti už nikoho nenapravíte…

    ale č. 2: pokud někoho zabijete (provaz křeslo injekce…) po 24 letech od rozsudku pak to není trest není to pomsta je to zločin. Zločin by měl být potrestán co nejdřív, ale spravedlnost a rychlost nejsou synonyma…navíc pokud systém umožnuje rozdílný přístup hodnocení stejného zločinu, je spravedlnost už tak pochybná u trestu smrti, že tady i ona pomsta je bezzubá, když poliká jen ty rozmělněné (finančně)padouchy.

    kléropravičák si odporuje když tento trest smrti prosazuje v době kdy všude(např.:média) vládné neoliberalismus, postmoderna a levice…nebojíse zneužití absolutního trestu, nebo se nebojí právě proto, aby jej zneužil sám ve svůj-všech ostatních, prospěch”?”

  9. P.Hula : 1.4.2008 v 7.40

    je to bez komentáře,absolutně!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?