„Evropa je duchovně vystavěna na židovsko-křesťanské tradici, myšlence řecké demokracie a římském pojetí práva. Pojem „evropské hodnoty" nemám rád, protože zamlžuje to, co je pravda. Nejsou to totiž jen naše evropské hodnoty, ale hodnoty, které máme společné s Amerikou. Od San Francisca až po polskou hranici máme společné hodnoty." Karel Schwarzenberg
Ve středu 17.12. proběhla v Senátu PČR závěrečná akce programu Občanského institutu „Evropské hodnoty-existují vůbec?". Na tuto otázku odpovídali účastníci soutěže pro studenty středních škol, ale i účastníci diskusního semináře.
Téma programu podle slov Romana Jocha inspirovala přednáška ministra zahraničí Schwarzenberga „Evropské hodnoty? Pojem, který nemám rád", v které mluvil o tom, že hodnoty, na kterých Evropa stojí jsou společné se Spojenými státy. Podle Schwarzenberga jsou kořeny Evropy vystavěny na čtyřech kopcích. Těmito čtyřmi kopci jsou hora Sinaj, kde Mojžíšovi bylo předáno Desatero, Golgota v Jeruzalémě, kde obětí Ježíše Krista začíná křesťanství, Akropole v Athénách, kde se vyvinula myšlenka demokracie a římský Kapitol, jelikož Římská republika přinesla myšlenku práva jakožto základu státu.


Podobně vidí hodnotové kořeny Evropy i Alexandr Tomský. Ve svém proslovu mluvil o řeckých, římských, židovských a křesťanských kořenech evropských hodnot. Za důležité považuje, že Antické Řecko poprvé představilo pojmy jako legitimita a demokracie, židovství přineslo lineární vnímání času, s čímž souvisí víra v pokrok při dodržení zákona, Řím představil procedurální pravidla a křesťanství umožnilo fúzi řeckého, židovského a římského individualismu a zavedlo dualismus státu a církve. "Evropa by se měla vrátit ke kořenům hodnot, jak je během své historie vytvořila," řekl také Alexandr Tomský.


Matyáš Zrno mluvil o problematice narůstající imigrace do Evropy. Za problematickou považuje tabuizaci tématu krize identity, s čímž souvisí nárůst podpory extrémních pravicových stran. Slabé vědomí vlastní identity v západní Evropě se podle Zrna s imigrací obtížně vyrovnává. Obtíže, které imigrace v druhé polovině 20. století přinesla, ukázal na případu našeho západního souseda, Německa. Jako řešení problémů, které imigrace přináší, navrhuje důsledné vymáhání stejných povinností a stejných práv pro imigranty jako pro ostatní občany. Povinnost změnit se nelze podle Matyáše Zrna přenést z hosta na hostitele. Bez sebevědomého vymezení vlastní kultury a civilizace považuje integraci cizinců za nereálnou.


Jedním s témat diskuze byly také perspektivy dalšího rozšiřování Evropské unie. Podle Romana Jocha je v současnosti realistické rozšíření o západní Balkán. Dvě otevřené otázky zůstávají rozšíření o Turecko a o Ukrajinu. Přijetí těchto dvou států je podle Jocha v příštích deseti až patnácti letech málo pravděpodobné.
Žádný příspěvek nebyl nalezen.
Jan Fingelrand přednášel 25.11.2009 studentům Střední odborné školy elektrotechnické v Plzni o mechanismech společné zahraniční a bezpečnostní politiky v Evropské unii.
Studentům pražského Gymnázia U Libeňského zámku přednášel a diskutoval s nimi Matyáš Zrno - tentokrát o evropském angažmá v Afghánistánu.
Občanský institut, Vyšehradská 49, 12800 Praha 2, tel./fax: 224 923 563, e-mail: institut@obcinst.cz, bankovní spojení: 18136-061/0100, IČO: 00538990, Developed by SUNWORKS