Občanský institut vydává každý měsíc tištěný bulletin s překlady textů zahraničních konservativních autorů z poslední doby.
Objednejte si zasílání našeho bulletinu zdarma k Vám domů. Zde také můžete změnit adresu pro zasílání.
Pavel Bratinka, 25.07.2005
Masové vraždy pomocí bomb nejsou nic nového - a to ani v Evropě. Připomeňme si zcela zapomenutý teroristický atentát v Sofii v roce 1925. Výbušninami umístěnými v kupoli kostela sv. Sofie chtěli bulharští komunisté zavraždit krále a celou vládu. Král i vláda vyvázli nezraněni, ale dalších 123 lidí bylo zabito a další stovky byly zraněny. Ti ale nebyli cílem útoku a bulharští komunisté z tohoto důvodu museli považovat svůj útok za neúspěšný. V tom se jejich terorismus odlišoval od současného terorismu.
Zkrátka a dobře terorismus útočí na skutečného vládce dnešního světa - veřejnost v demokratických zemích, a nikoliv na držitele vysokých vládních funkcí. Pro mnohé lidi může být překvapivé uvědomit si paradox spočívající v tom, že islamističtí teroristé mohou doufat v úspěch jenom proto, že v nejmocnějších a nejbohatších zemích jsou režimy založené na principech demokracie a lidskosti, které oni sami považují za rouhání. Je zřejmé, že kdyby se pokusili použít podobných metod proti skutečně brutálním režimům, s největší pravděpodobností by se o jejich pokusu řadový občan ani nedověděl. Zmizeli by v bezejmenných hrobech - pokud by vůbec měli odvahu se o něco pokusit. Zlo však nikdy nemá žádnou logiku, a proto nemá smysl doufat, že teroristé si tento paradox uvědomí a přestanou se svými útoky na nejsvobodomyslnější a nejohleduplnější země v dějinách. Jejich útok na naši civilizaci může zastavit jenom neprostupná zeď odporu. Pevnost této zdi závisí na nás řadových občanech, a nikoliv jen na hrstce vládců a velitelů armád a tajných služeb. Ale má-li tato zeď být pevná, musíme odolat dvojímu pokušení.
Tím prvním je propadnout schematickému odsouzení, nebo dokonce nenávisti vůči všem vyznavačům islámu. Tím bychom se připravili o obrovský počet potenciálních spojenců v řadách muslimů v boji proti vražednému nihilismu islamistických teroristů. Sice bychom mohli i přesto náš boj vyhrát, ale za strašnou cenu: odrazili bychom nápor lidí posedlých nenávistí, ale něco z jejich ducha by v nás žilo dál.
Tím druhým pokušením je propadnout iluzi, že si ústupky teroristům vykoupíme zpět, onen báječný pocit devadesátých let, kdy se nám svět zdál nabízet stále bohatší budoucnost bez nebezpečí a obětí. Pokud bychom tak učinili a přestali například jezdit do Egypta, pak by náčelníci teroristů s uspokojením konstatovali: „Zbraň vyzkoušena - účinnost 100 procent.“ Ústupky jakéhokoliv druhu by tedy byly nejen hanebnou zradou na všech obětech teroristů a na všech těch, kteří jsou připraveni jim čelit, ale nekonečnou hloupostí, neboť osvědčené zbraně se vždy zavádějí do běžného užívání.
| Karel | (14.09.2005 11:40) |
Pane Bratinko, Váš článek mne obohatil o zdůvodnění, které může demokratický svět použít v boji proti terorismu - tedy že teroristé budou bojovat, dokud nepřesvědčí občany demokratických zemí, aby jejich vlády připustily vliv islamismu. Je to jistě zajímavý výklad, ale autoři píšící o islamismu se spíše domnívají, že jejich úsilím je zničení neislamizovaného světa - jeho úplné vyčistění. V tom se podobají nacismu. Nejde o to, někoho přesvědčit, protože je logické, že teroristickéakce povedou spíše k nenávisti. Cílem bylo vyprovokovat globální válku a v ní zničit celý neislamizovaný (ne pouze neislámský!) svět - a to se islamistům už podařilo. Bylo by smysluplnější zničit důvody k islámskému radikalismu - analyzovat situaci a nejen bojovat. Takový boj produkuje paradoxy jako odsouzení podnikatele za údajné spolčení s teroristy, kteří ve skutečnosti byli agenty FBI. Má smysl pronásledovat vlastní členy společnosti a provokovat je zda snad nejsou náchylní ke spolupráci s teroristy? Jen pokud chceme vytvořit obětního beránka jako odstrašující příklad. S odstrašujícím příkladem mohu eventuelně souhlasit, s vytvářením obětních beránků nikoliv.
Občas je nutné dělat ústupky - ovšem ne islamistům, ale muslimům. Pokud se snimi nenaučíme žít, stanou se z nich islamisté a válka nic nevyřeší. Budou se totiž rodit noví. Někdy je lepší problémům předcházet.
A ještě poznámka k tomu, že islamisty označujete za nihilisty. Domnívám se, že oni mají jasně daný systém hodnot, jen s nimi nemůžeme souhlasit. Nejsou tudíž nihilisté ale rozhodně svým morálním systémem rozvracejí svět. Oni sami nás za nihilisty označují také. Obviňování se navzájem z nihilismu je nesmysl a zbytečnost. Každý má svůj žebříček hodnot - nihilismus je tudíž utopie či náleží choromyslným a dětem, které nemohou existovat sami bez pomoci druhých.