Občanský institut vydává každý měsíc tištěný bulletin s překlady textů zahraničních konservativních autorů z poslední doby.
Objednejte si zasílání našeho bulletinu zdarma k Vám domů. Zde také můžete změnit adresu pro zasílání.
Roman Joch, 15.02.2006
Mnozí velcí antikomunisté 20. století byli demokraté: Churchill, Truman, Adenauer, De Gaulle, Thatcherová, Reagan. A zároveň mnozí antikomunisté demokraty nebyli: Franco, Pinochet. Paroubkův výrok je tudíž pravdivý. Je to ale pravda, jež je vyslovena s lichým záměrem: malou pravdou zastínit pravdu větší.
Komunismus byl stejné zlo jako nacismus a proto antikomunismus je v principu správný, i když někteří antikomunisté žádnými demokraty nebyli.
Povědomí a mravní ekvivalenci nacismu a komunismu je zásadní pro možnost konsensu mezi demokratickou levicí a demokratickou pravicí, jenž je předpokladem ústavní demokracie. Jsou-li nacismus a komunismus vnímány jako dva totalitarismy - jako dva bratři v rámci jedné totalitní rodiny - demokratická levice a demokratická pravice se mohou domluvit a ústavní, demokratický právní stát je možný.
Malér nastává, když demokratická levice naruší – či začne narušovat – tento antitotalitní princip. Začne-li být přesvědčena, že nalevo od ní už nejsou žádní nepřátelé (ani komunisté); že jediní nepřátelé jsou na pravici, pak konsensus mezi demokratickou levicí a demokratickou pravicí, nezbytný pro udržení ústavní demokracie, se začne vytrácet. Co nastoupí pak? Ta či ona forma nedemokratického režimu.
Pro málokoho na pravici – a pro nikoho na demokratické pravici – není Francův či Pinochetův režim preferencí č. 1. Dokonce ani preferencí č. 2. Pokud však demokratická levice začala komunisty považovat pro sebe za menšího nepřítele než demokratickou pravici – či dokonce za své spojence proti demokratické pravici – pak nejedni lidé z demokratické pravice si řekli: raději pravicový autoritativní režim, než totalitní komunismus. Franco a Pinochet nejsou první ani druhou volbou, ale Franco má být preferován před Stalinem (či jeho místním komisařem) a Pinochet má být preferován před Castrem. Franco ani Pinochet nespadli z jasného nebe: jejich vzpoury nebyly vůči ústavním, demokratickým republikám, v nichž existoval antitotalitní konsensus mezi demokratickou levicí a demokratickou pravicí; jejich vzpoury se uskutečnily proti republikám, v nichž demokratická levice nepovažovala totalitní komunisty za žádné zlo, naopak je považovala za dobro, začala s nimi intenzivně spolupracovat, dostávat se do jejich vleku a po jejich vlivem komunizovat sebe i zemi.
Analogicky: neměl by být autoritativní levicový režim – kdyby takový byl – tisíckrát preferován před totalitním nacismem? Myslím, že ano: jakýkoli autoritativní režim je lepší než režim totalitní.
Pokud je antitotalitní konsensus mezi demokratickou levicí a demokratickou pravicí zachován, nejenže nehrozí režim totalitní, ale ani režim autoritativní není nezbytný. Naopak, ústavní demokracie je stabilní a pevná. Dnes nikdo na demokratické pravici tento konsensus nechce opustit. Je to však naše demokratická levice, která může podlehnout pokušení jej zpochybnit. Nezná snad premiér Paroubek historii 20. století? Neuvědomuje si, o čem mluví, když hanobí antikomunismus a legitimizuje komunismus?
| hugo | (17.09.2007 15:21) |
Kdyz ma dr.Joch tak rad primer s kvadratickou rovnici:
Pokud bude platit, ze (x-p).(x-q)=0 potom bude vyrok "p je koren kv. rce" pravdivy. Ale taktez bude pravdivy vyrok "q je koren kv. rce". Tvrdit ze jeden vyrok a je vic pravdivy nez druhy je blbost. To by mel autor vedet.
| car | car8888car@centrum.cz | (20.08.2007 22:44) |
ta moje droga tabak tak jsem to odeslal dvakrat. No tak ještě něco ten spisovatel byl Francousky a v kterem stoleti nevim asi 16až17 tak se taky někdy zamyslete dejiny ne schyb svych předku ale s jejich cností se mužem poučit a važme si svych předku jinak neekzistuje ani budoucnost nebo? nijak ružova za vše si mužeme sami prozřetelnost je matka moudrosti
| car | car8888car@centrum.cz | (20.08.2007 22:31) |
ono taky nejsem fundovany ale širší pohled na tema demokracie diktat chapu rospínání fašismu nebo komunysmu terorysmu si vždy najde protiklad a toje dobře jinak dy demokracdie neksistovala bohužel čile kdo se tam tlačil Komunysmus a proti tomu ma člověk pravo pozvednout nejen hlas ale i zbranˇ to je pouha realita proti hytlerovi se zvedly a taky byl poražen proti komunysmu se zvedal většinou jen hlas byl už Poražen ne všude jeho životnost je neuvěřitelna tak jsme si zvykli odsuzovat ldi kteří na sebe vzali tu odpovědnost postavit se zlu sami by nedokázali nic tak se proboha přečtěte kolik jen u nas popraveno Komunysty za vlastizradu to nam nevadí to jsem nekde slyšel citat spisovatel stare dobrečasy je to kratka doba co trochu jsme na svobodě to chce odstup tak trochu psichoanalízu osobnosti ale ne svoji ono toje těžke se vžít do situace čile chapu nejraděj by ho popravili ale on by to sam nedokázal ještě ,že nebyl sám rozpínavost komunysmu netrvala by nahodou dele a jak by dopadla Zbraně proboha tak on nese snad podíl na tom , že tu ještě nebyla třetí a to se ho nezastávam jen analizuji: wi
| http://www.antikomunismus.estranky.cz/ | (28.06.2007 22:19) |
| Aleš Malina | ales.malina@centrum.cz | (02.03.2006 15:33) |
Vážený pane Piškulo,
ve svém příspěvku (jako reakce na obsahovou a věcnou stránku uvedeného článku p. Jocha) tvrdíte, že: "Teze, že komunismus je rovný nacismu je tezí neúplnou a tak neudržitelnou." V čem je konkrétně tezí neúplnou a proč neudržitelnou. A otázka nakonec, Vy jste zažil komunismis?
| Ondrej Schutz | (21.02.2006 12:31) |
obhajca ktory obhajuje kozeneho a obhajoval Pinocheta je profesionalny advokat.... to nema co robit s jeho presvedcenim...a ta uzasna spojitost od klausa k hitlerovi je naozaj bezduchy umely konstrukt...
a dojmy typu pre pravicu su autoritativne rezimy pritazlive nemaju nic spolocne s clankom...
je pravda ze objektivne vacsie zlo je nacizmus ako komunizmus a komnizmus ako pseudofasizmus...
| Martin Kříž | doriangray@seznam.cz | (18.02.2006 10:24) |
Jenom mi nějak nesedí podpora pravice demokracii, když vyhrávají pravicové strany a podpora diktátorů a všelijakých junt všude ve světě. Vzpomínám, když pan Zahradil (ODS), dnes europoslanec, říkal, že pohled na generála Franca (z boží vůle vůdce Španělska) bude jednou přehodnocen. Tehdy jsem si uvědomil, že slabost pravice pro vládu pevné ruky (law&order v Polsku, Berlusconi v Itálii) je silná a často přerůstá pro mně přijatelné meze.
Franco se chtěl připojit k zemím osy a podporovat "čiré zlo" páně Jocha a jen neakceptovatelné požadavky materiálního rázu vedly k tomu, že dohoda mezi ním a Hitlerem nebyla dosažena. Na pohřeb mu šel Pinochet - další oblíbenec moderní pravice, kterého u soudu hájil stejný člověk, který se dnes stará o Viktora Koženého - naději ranného českého kapitalismu prezidenta Klause. Škoda, že byl pan Zahradil roku 1975 příliš mladý, jinak by se asi taky šel rozloučit s vůdcem. Kdyby Pinochet zabil jednoho člověka, byl by pro pravici sprostý vrah, ale když jich nechal "zmizet" tisíce, je hrdinou boje proti levici. Nechápu.
De duobus malis, minus elige. Zkrátka se mi zdá, že pravicový diktátoři jsou pro pravici víc než jen ta lepší z možností fašizmus-komunizmus. I v nich je kus autoritáře toužícího po absolutní moci a možnosti zatočit se svými protivníky.
O slepotě na levé oko jsem nepsal, protože s komunismem a podobnými ideologiemi jsem nekompatibilní.
| Roman J. | (16.02.2006 11:10) |
Pane Piškulo,
odlišoval bych demokratický socialismus (který sice nemám rád, ale uznávám, že není totalitní, za což jsem vděčný) od komunismu, který vždy a všude totalitní byl. Nikdy nikde komunismus nebyl "demokratickou" silou; byl silou, která rétoricky kritizovala neřády, ale za účelem nikoli jejich nápravy, nýbrž nastolení neřádu mnohem horšího a krvavějšího. Vždy a všude. NSDAP byla taky "parlamentí stranou" a Claus Schenk von Stauffenberg byl taky armádním důstojníkem - nechcete ale říci, že se proto neměl pokusit zkolit tu škodnou, Hitlera; že ne? Je mi líto: komunisté ve Španělsku 30. let byli stalinisté a komunisté v Chile 70. let byli castristé. Brežněva a Maa milovali.
S pozdravem,
RJ
| Roman J. | (16.02.2006 11:01) |
Pane Horský,
dojmy jsou dojmy a skutečnost je skutečnost a to první nemusí být identické s tím druhým. Všichni velcí duchové jsou čas od času nepochopeni; to jste nevěděl?
Zdraví,
RJ
| Petr Piškula | (16.02.2006 00:30) |
Pane Joch, váš výše uvedený článek má logickou strukturu v pořádku, ovšem ta obsahová, věcná stránka... . Nacismus je čístě záležitost Německa první půle 20. století. Socialismus, či komunismus našel odezvu v mnoha desítkách zemích od pol. 19. století až do dneška. Socialismus (a různé "zdomácnělé" verze komunismu) byly v mnoha zemích demokratickou silou (bez ohledu na svůj záměr zneužít demokracii jako pracovní ´prostor pro nástup komunismu) vzhledem k neschopnosti,či míře korupce režimu "demokratického". Hrubě zjednodušujete a současně srovnáváte páté s devátým trvrdíte-li, že Pinochet a Franco jsou výsledkem s sblížování demokratické levice s antidemokratickým elementem - komunisty, kteří neměli se Stalinem ani Maem nic společného. Navíc byli parlamentní stranou, kdežto Franco a Pinochet byli armádní důstojníci, atd. atd. Teze, že komunismus je rovný nacismu je tezí neúplnou a tak neudržitelnou.
| Bořivoj Horský | (16.02.2006 00:14) |
Pane Jochu,
nicméně se nemohu zbavit, čistě subjektivního dojmu-který ovšem zdaleka nesdílím zdaleka jen já sám- že právě Vy byste rád zastával roli toho "komunistobijce"( přičemž označení komunista by bylo velmi, velmi široké...)...a varování které levici myslíte? snad ne Čssd se svou liberální a prokapitalistickou politikou?
| Roman Joch | (15.02.2006 19:20) |
Pane Horský,
neumíte číst? Celý článek je varováním levici, aby lidé jako Franco či Pinochet nemuseli být.
RJ
| Bořivoj Horský | (15.02.2006 15:54) |
Pane Jochu, Vám evidentně "lidé" jako Franco a Pinochet učarovali, že? No, je vidět, že nemáte příslušné vzdělání v danném oboru, ať už se pasujete do role politologa či bůh ví čeho jiného....