Idylická země na přelomu června a července 1936. Pod palmami na písčité pláži leží na lehátku pár, muž má v klíně hlavu čerstvé manželky. Za měsíc jsou oba mrtví. Ona krutou smrtí – její popravě předcházelo znásilnění. Což on neví, protože byl zastřelen o den dva dříve. Proč se to stalo?
Ayn Randová se narodila jako Alisa Rozenbaumová v Petrohradě v rodině sekularizovaného židovského majitele lékárny. Jako jednadvacetiletá se dostala do USA a stala se naturalizovanou občankou. Její petrohradská rodina takové štěstí neměla.
O evropských záležitostech a také o budoucnosti Evropy mluví i skupina 13 konzervativních myslitelů, která na podzim roku 2017 vydala společné prohlášení. Takzvanou Pařížskou výzvu. V té vyzývají ke změně konceptu evropského myšlení. Varují před falešnými iluzemi pokroku podle takzvaného levicového scénáře. A požadují návrat k myšlence národních států, které spojuje jedna křesťanstvím inspirovaná...
Ryszard Legutko, polský poslanec Evropského parlamentu a profesor humanitních věd, patří mezi nejvýznamnější současné konzervativní myslitele na světě. Jeho kniha Triumf průměrného člověka, jež nedávno vyšla česky, se setkala s velkým ohlasem u amerických paleokonzervativců. Tento znalec politické a antické filozofie v prosinci navštívil Prahu a v rozhovoru se mimo jiné věnuje problémům Polska,...
Liberální demokraté chtějí měnit model rodiny stejně jako komunisté tok sibiřských řek – vytvořit nový svět –, tvrdí ve své knize Démon v demokracii polský filozof Ryszard Legutko. Politický, kulturní i morální vývoj se v tomto tisíciletí natolik zradikalizoval, že je nutná vzpoura proti němu. Její náznaky se již objevují v USA i v...
Konzervatismus stojí na dvou pilířích. Primárně jde o postoj, sklon přemýšlet a jednat jistým způsobem v společenských a politických otázkách. K tomu přistupují jisté hodnoty, které do značné míry konzervativní postoj odrážejí. Konzervatismus na Západě vždy patřil ke konstitutivním politickým směrům s obecným cílem zachovávat jeho kulturní a duchovní podstatu. Dnes je však progresivně vytěsňován na okraj...
Dílo Oswalda Spenglera Zánik Západu dodnes fascinuje monumentálností, pesimismem, fatalismem i jazykem. Spengler ho začal psát už před první světovou válkou, dokončil a vydal během ní, revidoval a o druhý díl doplnil v roce 1922. Jeho tezí je, že západní civilizace zaniká – je odsouzena k neodvratné záhubě –, což odpovídalo náladě v Německu...
Esej Víta Horáka Návrat marxistů do Česka (LN 21. 5.) o kulturním marxismu je zajímavý, bohužel se do něj vmísilo pár omylů. Za prvé, Horák identifikuje kulturní marxismus s tzv. frankfurtskou školou 40.–60. let 20. století (Adorno, Fromm, Horkheimer, Marcuse, atd., dnes Habermas). Má pravdu v tom, že frankfurtská škola je hlavní představitelkou kulturního marxismu....
Některá témata jsou natolik ošidná, že je jaksi jistější se jim vyhnout. Migrační krize jich nabízí přímo přehršel. Otázka, která se nabízí skoro nejvíc, je samozřejmě ta, do jaké míry jsou lidé ze Sýrie, Iráku či Afghánistánu schopni (navíc v takovém počtu najednou) integrace do evropské společnosti. Od takové otázky je ovšem jen krůček k myšlence,...
Přelom epoch – konec druhé světové války a zánik nacismu a začátek studené války a přetrvávání komunismu – vedl mnohé autory k hluboké a originální reflexi totalitarismu. Česká reflexe toho, co tady bylo do listopadu 1989 – až na jednu výjimku – chybí.
