Politická filosofie

Visegrádská čtyřka a budoucnost Evropy

17.8.2018
Visegrádská čtyřka a budoucnost Evropy

Stephen Bannon, stratég kampaně Donalda Trumpa, maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, americký ekonom David P. Goldman, britský novinář Douglas Murray. Ti a další přednesli teze o dnešním světě na konferenci Budoucnost Evropy 23. až 24. května v Budapešti

ČÍST DÁL »

Nejvyšší soud USA – co se mění odchodem soudce Kennedyho?

23.7.2018
Nejvyšší soud USA – co se mění odchodem soudce Kennedyho?

Z Nejvyššího soudu USA (Supreme Court of United States –  SCOTUS) odchází po třiceti  letech soudce Anthony Kennedy, jehož hlas byl často hlasem klíčovým – Kennedy je podepsán pod zásadními rozhodnutími v případech jako Planned Parenhood v. Casey (1992),  Lawrence v. Texas, (2003) nebo Obergefell v. Hodges (2015). 

ČÍST DÁL »

Parlament je lepší než referendum

27.2.2018
Parlament je lepší než referendum

Idylická země na přelomu června a července 1936. Pod palmami na písčité pláži leží na lehátku pár, muž má v klíně hlavu čerstvé manželky. Za měsíc jsou oba mrtví. Ona krutou smrtí – její popravě předcházelo znásilnění. Což on neví, protože byl zastřelen o den dva dříve. Proč se to stalo?

ČÍST DÁL »

Atlasova vzpoura, parodie na kapitalismus

29.1.2018
Atlasova vzpoura, parodie na kapitalismus

Ayn Randová se narodila jako Alisa Rozenbaumová v Petrohradě v rodině sekularizovaného židovského majitele lékárny.  Jako jednadvacetiletá se dostala do USA a stala se naturalizovanou občankou. Její petrohradská rodina takové štěstí neměla.

ČÍST DÁL »

Co je to Pařížská výzva

26.1.2018
Co je to Pařížská výzva

O evropských záležitostech a také o budoucnosti Evropy mluví i skupina 13 konzervativních myslitelů, která na podzim roku 2017 vydala společné prohlášení. Takzvanou Pařížskou výzvu. V té vyzývají ke změně konceptu evropského myšlení. Varují před falešnými iluzemi pokroku podle takzvaného levicového scénáře. A požadují návrat k myšlence národních států, které spojuje jedna křesťanstvím inspirovaná...

ČÍST DÁL »

Liberálové, kliďte se

23.1.2018
Liberálové, kliďte se

Ryszard Legutko, polský poslanec Evropského parlamentu a profesor humanitních věd, patří mezi nejvýznamnější současné konzervativní myslitele na světě. Jeho kniha Triumf průměrného člověka, jež nedávno vyšla česky, se setkala s velkým ohlasem u amerických paleokonzervativců. Tento znalec politické a antické filozofie v prosinci navštívil Prahu a v rozhovoru se mimo jiné věnuje problémům Polska,...

ČÍST DÁL »

Západ je těhotný kontrarevolucí

10.1.2017
Západ je těhotný kontrarevolucí

Liberální demokraté chtějí měnit model rodiny stejně jako komunisté tok sibiřských řek – vytvořit nový svět –, tvrdí ve své knize Démon v demokracii polský filozof Ryszard Legutko. Politický, kulturní i morální vývoj se v tomto tisíciletí natolik zradikalizoval, že je nutná vzpoura proti němu. Její náznaky se již objevují v USA i v...

ČÍST DÁL »

Konzervatismus a levicově liberální režim

7.1.2017
Konzervatismus a levicově liberální režim

Konzervatismus stojí na dvou pilířích. Primárně jde o postoj, sklon přemýšlet a jednat jistým způsobem v společenských a politických otázkách. K tomu přistupují jisté hodnoty, které do značné míry konzervativní postoj odrážejí. Konzervatismus na Západě vždy patřil ke konstitutivním politickým směrům s obecným cílem zachovávat jeho kulturní a duchovní podstatu. Dnes je však progresivně vytěsňován na okraj...

ČÍST DÁL »

Je západní civilizace stále západní?

24.8.2016
Je západní civilizace stále západní?

Dílo Oswalda Spenglera Zánik Západu dodnes fascinuje monumentálností, pesimismem, fatalismem i jazykem. Spengler ho začal psát už před první světovou válkou, dokončil a vydal během ní, revidoval a o druhý díl doplnil v roce 1922. Jeho tezí je, že západní civilizace zaniká – je odsouzena k neodvratné záhubě –, což odpovídalo náladě v Německu...

ČÍST DÁL »

Starý sen v nové formě

5.6.2016
Starý sen v nové formě

Esej Víta Horáka Návrat marxistů do Česka (LN 21. 5.) o kulturním marxismu je zajímavý, bohužel se do něj vmísilo pár omylů. Za prvé, Horák identifikuje kulturní marxismus s tzv. frankfurtskou školou 40.–60. let 20. století (Adorno, Fromm, Horkheimer, Marcuse, atd., dnes Habermas). Má pravdu v tom, že frankfurtská škola je hlavní představitelkou kulturního marxismu....

ČÍST DÁL »

Nabídka publikací

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?