„O tom, jak budeme žít, rozhoduje politika domácí. O tom, zda vůbec přežijeme, rozhoduje politika zahraniční,“ řekl německý poválečný kancléř Konrad Adenauer. Má politika domácí vliv na politiku zahraniční? Nepochybně ano. Ale jak to bylo a je v případě Ameriky? Potažmo jak to bude, což americké spojence včetně Česka musí zajímat nejvíce?
Kulturní války patří k těm nejvíce emocionálním, bolestným a nenávistným. Týkají se charakteru a étosu společnosti; toho, jakou společností jsme a jakou chceme být. Amerika nyní prožívá válku největší a definitivní.
Nejen na to odpovídá konzervativní publicista a novinář Matyáš Zrno z Občanského institutu. Aktivisté podle něho neznají historii a boří sochy i těm, kteří bojovali proti otroctví. Média prý navíc přebírá skupina mladých, kteří likvidují svobodou diskusi.
Co budou lidé za nějakých třicet let (bude-li svět ještě existovat, což je sice pravděpodobné, ale ne samozřejmé) považovat za nejdůležitější událost první poloviny roku 2020? Ještě před dvěma měsíci bych přinejmenším připouštěl, že by mohlo jít o závažné prohloubení katastrofálního sucha, dalším přirozeným kandidátem je pochopitelně pandemie COVID 19. Obávám se však, že by...
Andrew Roberts je respektovaný britský historik, jehož předloňská biografie Churchilla (pro kterou jako první historik získal přístup například k deníkům krále Jiřího) je všeobecně oceňována jako nejlepší. Přinášíme proto přeložených alespoň pár jeho poznámek z rozhovoru pro The New Culture Forum, kde mimo jiné popisuje, jak byl šokovaný z poskvrnění sochy Winstona Churchilla a památníku padlým.
Smrt Afroameričana George Floyda, jemuž policista Derek Chauvin klečel více než osm minut na krku, rozpoutala v USA násilnosti. V Evropě vyvolaly také povzdech „to se může stát jen v Americe“. Je to ale mnohem složitější. Násilí bylo v dějinách USA, Evropy i celého světa. Lidská přirozenost je všude stejná a neměnná
S policisty v Americe to je skutečně někdy těžké. Vzpomínám si, jak sem stál s hlavou ke zdi a rukama nahoře kvůli hlasitému večírku na koleji, který by v Čechách nestál nikomu za řeč. Vzpomínám na spolubydlícího, který strávil dva dny v hromadné cele předběžného zadržení s těmi největšími kriminálníky za to, že si jedno děvče vzpomnělo, že tu pusu...
Ačkoli by se na první pohled mohlo zdát, že kvůli koronavirové pandemii se prakticky zastavil svět a kromě boje s nákazou se nic jiného neděje, ve Spojených státech viru probíhají prezidentské primárky a především u Demokratů se situace v nedávné době vyvinula zajímavým způsobem.
Evropská unie to má těžké, to uznávám. Pro jedny je její dosavadní činnost při pandemii důkaz toho, že je ze své podstaty neakceschopná (zvláště v krizi), pro druhé je to důkaz, že potřebuje více pravomocí, aby mohla být víc akceschopná. Euroskeptici a eurorealisté si tedy standardně přehazují míč, jako ostatně při každé příležitosti.
Jednou z realit (jestli z výhodou, to je jiná věc) současné pandemie je to, že člověk má více času trávit na internetu a číst i to, co by normálně nečetl. A tak jsem narazil na Echo24.cz na esej Jak neoliberalismus rozkládá liberální demokracii.
