Bruselský náhubek nevítačům

11.6.2016
Tomáš Břicháček
tomas-brichacek14661744_0V době kdy většina občanů evropských zemí očekává od vedoucích činitelů rázná opatření k zastavení nelegálního přílivu lidí z třetích zemí, instituce EU vytáhly do boje proti „nenávistným projevům“ vůči migrantům na internetu.

Příznačné pro (ne)řešení migrační krize ze strany unijních institucí je, že v době kdy většina občanů evropských zemí očekávala od vedoucích činitelů rázná opatření k zastavení nelegálního přílivu lidí z třetích zemí, Komise a Evropský parlament vytáhly do boje proti „nenávistným projevům“ (angl.„hate speech“) vůči migrantům na internetu.

Europarlament 8. září 2015 ve své výroční rezoluci ke stavu dodržování základních práv uvedl, že „je znepokojen rostoucím množstvím verbálních projevů nenávisti na internetu a vyzývá členské státy, aby zavedly jednoduchý postup, který by veřejnosti umožnil hlásit nenávistný obsah na internetu“.

Komise 1. a 2. října 2015 pořádala „první výroční kolokvium o základních právech“ s podtitulemTolerance a respekt: prevence a boj proti antisemitismu a nenávisti vůči muslimům v Evropě. Toto oficiální (dosti neharmonicky nakombinované) téma nemohlo zastřít vazbu na problematiku migrace, a organizátoři se o to ani příliš nesnažili. V průvodní tiskové zprávě Komise uvedla: „Současná uprchlická krize spustila lavinu negativních a nenávistných výroků na adresu nově příchozích, přičemž ze situace těží extrémní pravicová hnutí a populistická rétorika. V řadě zemí dochází ke znepokojivým slovním a fyzickým útokům, včetně nenávistných verbálních projevů v on-line prostředí zaměřených na žadatele o azyl a uprchlíky.“

Komisařka Jourová ve svém projevu na kolokviu řekla: „Pokud je svoboda projevu jedním ze stavebních kamenů demokratické společnosti, projevy nenávisti jsou na druhou stranu jejím do očí bijícím porušováním. Musí být přísně postihovány.“ Vyslovila se pro to, aby poskytovatelé on-line služeb takové projevy odstraňovali, pro opatření na podporu protiargumentace(counter-narratives)a pro jasnější postupy pro stíhání těch, kdo šíří nenávistné projevy. Uvedla, že míní jednat s IT společnostmi, podnikateli, orgány členských států a zástupci „občanské společnosti“ o tom, jak nenávistné projevy na internetu potírat.

Na mimořádném zasedání Rady 24. března 2016 Komise oznámila, že „zintenzivní práci se společnostmi působícími v oblasti informačních technologií, zejména na internetovém fóru EU, […] při vypracovávání kodexu chování proti nenávistným projevům online do června roku 2016.“

Kodex chování pro potírání nenávistných projevů na internetu

31. května 2016 Komise představila dokumentCode of Conduct on illegal online hate speech, který dojednala se společnostmi Facebook, Microsoft, Twitter a YouTube. Jde o dobrovolný kodex chování, jímž na sebe uvedené společnosti přijímají závazky v oblasti potírání „nenávistných projevů“ na internetu.

Čtveřice IT společností se zavazuje v rámci svých podmínek pro uživatele zakázat „jakoukoli podporu podněcování k násilí a nenávistnému chování“ a provádět „dostatečnou osvětu“ a zvyšování povědomí o tomto zákazu mezi uživateli. Především pak slibují zavést „jasné a účinné postupy pro účely přezkumu oznámení o nezákonných nenávistných projevech šířených prostřednictvím jejich služeb“ s tím, že většinu platných oznámení by měly prověřit do 24 hodin a pokud shledají, že konkrétní oznámení je opodstatněné, dotčený obsah odstranit nebo deaktivovat přístup k němu.

Pokud jde o vymezení „hate speech“, odkazuje se na rámcové rozhodnutí Rady č. 2008/913/SVVo boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního právaa vnitrostátní transpoziční úpravu. Dle definice v rámcovém rozhodnutí jde oveřejné podněcování k násilí nebo nenávisti namířené proti skupině osob nebo proti příslušníkovi této skupiny vymezené podle rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu.

IT společnosti slibují „usilovat o posílení partnerství s organizacemi občanské společnosti“, rozuměj tím úzkou spolupráci s lidskoprávně-aktivistickými „neziskovkami“. Ty a případně další vybraní „odborníci“ mají mít úlohu „důvěryhodného zpravodaje“, kteří budou poskytovat „vysoce kvalitní oznámení“. IT společnosti by také tyto „organizace občanské společnosti“ měly podpořit „v organizování efektivních kampaní zpochybňujících uvedené projevy nenávisti“.

IT společnosti a Evropská komise společně prohlašují, že „uznávají hodnotu nezávislé protiargumentace zpochybňující nenávistnou rétoriku a předsudky a současně svou budoucí činnost zaměří na identifikaci a podporu této nezávislé protiargumentace, nových nápadů, iniciativ, jakož i na podporu vzdělávacích programů stimulujících kritické myšlení“.

Z ostatních závazků uveďme jen pro zajímavost ten, podle něhož „IT společnosti poskytnou svým zaměstnancům pravidelná školení týkající se současného společenského vývoje a vymění si názory ohledně možnosti dalších zlepšení.“

Komise v kodexu uvádí, že ve spolupráci s členskými státy bude podněcovat i další relevantní platformy a společnosti provozující sociální média, aby se přihlásily k těmto pravidlům.

Komisařka Jourová k přijetí kodexu poznamenala: „Tato dohoda představuje významný krok k zajištění toho, aby internet zůstal bezpečným místem pro svobodné a demokratické vyjadřování, kde jsou dodržovány evropské hodnoty a zákony.“

Vaporizace nevhodných názorů

Boj proti „nenávistným projevům“ vedený v rovině trestního práva, hrozby kariérního postihu, mediálních lynčů nebo vlezlých propagandistických kampaní typu HateFree patří do ideologického arzenálu moderní levice. Přes všechny vznešené řeči o demokracii, svobodě slova, lidských právech, toleranci apod. není ničím jiným než útokem na svobodu slova a ostnem politické korektnosti. Představuje snahu o umlčení nepohodlných názorů, o elitářský diktát toho, co se smí a co nesmí říkat, koho musíme a koho nesmíme milovat, o vytěsnění ideových protivníků z veřejné diskuse, jejich převýchovu a zastrašení.

Nový kodex chování k potírání „hate speech“ na internetu posouvá celou tuto agendu na vyšší úroveň. Vytváří propracovaný systém honu na čarodějnice založený na odstraňování, či řečeno s Orwellemvaporizacinevhodných názorů, na síti udavačů („důvěryhodných zpravodajů“), indoktrinaci („podpora nezávislé protiargumentace“ a „organizování efektivních kampaní“) a podpoře NGO-ismu a exaltovaného lidskoprávního aktivismu („posílení partnerství s organizacemi občanské společnosti“).

Dohoda Komise s velkými IT společnostmi, která vznikla zcela mimo legislativní proces EU i členských států a tedy bez jakéhokoli demokratického mandátu, vlastně soukromé subjekty v rozsáhlých oblastech on-line prostředí pod jejich kontrolou staví do role „policistů“. IT společnosti jsou pobízeny, aby namísto orgánů veřejné moci dohlížely nad přípustností názorů a argumentace ve veřejné diskusi a aby samy arbitrárně poměřovaly konkrétní obsah optikou vágní definice „hate speech“. Přístup IT společností – v nastavení uživatelských podmínek i ve fungování postupů posuzování oznámení – přitom může být přísnější a pro svobodu slova více omezující, než kdyby otázku posuzovaly veřejné orgány podle zákona. Je tak dobře možné, že bude smazán obsah, který by si veřejné orgány za nelegální označit netroufly.

Ostatně už před přijetím kodexu provozovatelé sociálních sítí „nevhodné“ příspěvky mazaly a blokovaly účty uživatelů. Britský komentátor Douglas Murray si v článkuFacebook’s War on Freedom of Speechvšímá přístupu Facebooku, který si pojmy rasismu a xenofobie zjevně vykládá velmi široce, až se zdá, že „zahrnují cokoli kritického k současné katastrofální imigrační politice EU“.

Nepřekvapí, že v České republice Facebook např. opakovaně odstranil stránku iniciativy Islám v České republice nechceme. Závažnější už je případ, kdy 1. května 2016 na dobu jednoho dne zablokoval účet stránek ECHO24.cz a Týdeníku Echo kvůli článku Lenky ZlámalovéMinistr Pelikán žádá za vtipy o sexuálních menšinách kriminál. Článek pojednával o tom, že z Východu i Západu k nám pronikají trendy, které omezují kritiku a svobodu nazvat věci pravými jmény. Doprovázela ji fotografie agentury Reuters, která zobrazovala transexuální celebritu Conchitu Wurst. Tento případ se netýká přímo diskuse o migrační krizi, je však velmi výmluvný. Autorka v textu mimo jiné uváděla: „Míříme do doby, kdy veřejná debata bude čím dál svázanější, regulovanější a vyměklejší. Bude ji svazovat strach. Strach z ostrakizace, vyhazovu z místa nebo přímo kriminalizace. Je to nebezpečný trend, který v poslední době zasahuje v různé míře všechny vyspělé západní země.“

2. června 2016 Facebook zablokoval účet švédské komentátorky Ingrid Carlqvistové, když zde zveřejnila videoSweden’s Migrant Rape Epidemic,které připravila v rámci think tanku Gatestone Institute. Jde o seriózní dokument o početných případech sexuálních útoků spáchaných ve Švédsku uprchlíky. Po vlně veřejného pobouření Facebook svůj postoj přehodnotil a účet Carlqvistové bez dalšího vysvětlení či omluvy obnovil. Nikoli překvapivě byla tato cenzura pro autorku a její dokument nejlepší reklamou.

Nenechme si vzít svobodu slova

Není bez zajímavosti podívat se do internetových diskusí u článků, které třeba jen suše a někdy i v pozitivním vyznění o novém kodexu chování referovaly. Drtivá většina komentátorů „z lidu“ moc dobře pochopila, o co jde, a zahrnula tento počin jadrnými slovy odsudku a výsměchu. Zazněly reakce typu: „Čuchám v tom zase nějakou pro-imigrační korekci vox populi.“ „Jen jestli má EU vypořádána s panem Orwellem autorská práva.“ „Ještě bych prosila příslušné občanské hlídky v ulicích, obchodech, hostincích, kancelářích… a pokud možno ještě nějaké to ‚ouško‘ do každé domácnosti. Pak snad konečně nastane ten nový, lepší, vší nenávisti prostý svět a já budu moci klidně spát.“ „[P]ravým cílem je cenzura nepohodlného názoru, jakkoliv by byl tento vyjádřen slušnou formou. Tak jako jiné konstrukty z neolevicového spektra, je i tento oficiálně zabalen za ‚konáni dobra‘“. – Žijeme vskutku ve zvláštní době, kdy už se najde více zdravého rozumu na tolik vysmívaných internetových diskusních fórech, než mezi vedoucími představiteli evropských zemí a v prostředí unijních institucí.

NovýCode of Conduct on illegal online hate speecha obecně snahy o omezování svobody slova v souvislosti s migrační krizí je třeba rezolutně odmítnout a postavit se jim na odpor. Totéž platí o všech neomarxistických tlacích k potírání svobodné diskuse o společenských otázkách pod hlavičkou boje proti projevům nenávisti. Jak říká Viktor Lošťák vytrvalý komenátor a oponent podobných iniciativ: „Nedejme si vzít svobodu mluvit o všem, o čem se nám zachce, ať už se to někomu líbí nebo ne. Svobodu nelze vyměnit za bezpečí, svobodu nelze vyměnit za nic. Nenechme si namluvit, že ztrátou svobody vstoupíme z temného věku nenávisti do světlé budoucnosti, v níž se všichni milují. Bude to právě naopak.“ (HateFree: Světlé zítřky diktatury,blog IDNES.cz, 23. 11. 2015).

Psáno pro revue Pravý břeh

Zdroj:http://brichacek.blog.idnes.cz/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?