Americké volby – morální aspekty

14.11.2006
Roman Joch

USA jsou stále “národ 50:50″ – nenastal posun od republikánů k demokratům, ale volební účast republikánů byla nižší než volební účast demokratů: mnozí republikánští voliči byli nespokojeni s relativně levicovou politikou republikánských kongresmanů a proto zůstali doma; zatímco demokratičtí voliči, naštvaní na presidenta Bushe a frustrovaní z porážek v letech 2000, 2002 a 2004 se účastnili voleb v hojné míře.Není nic nezvyklého na tom, že ve volbách v šestém roce presidenta (u těch presidentů, kteří byli znovuzvoleni) strana presidenta výrazně ztrácí a strana opoziční získává. Např. v šestém roce demokrata F.D. Roosevelta, v r. 1938, republikáni výrazně posílili; stejně tak v dalším šestém roce demokratických presidentů Roosevelta a Trumana (Roosevelt zemřel a nahradil jej jeho vicepresident Truman), v r. 1946. Naopak, v šestém roce republikána Eisenhowera, v r. 1958, výrazně uspěli demokraté. Poté v šestém roce demokratů Kennedyho a Johnsona (po zavraždění Kennedyho se presidentem stal jeho vicepresident Johnson), v r. 1966, uspěli republikáni. V šestém roce republikána Nixona – v r. 1974 – došlo k zdrcujícímu vítězství demokratů. A konečně, v šestém roce republikána Reagana – v r. 1986 – republikáni ztratili svou většinu v Senátu.

Ona porážka strany presidenta v šestém roce jeho vlády bývá tradičně velice výrazná. Nyní demokraté výrazně uspěli ve volbách do Sněmovny reprezentantů, ale výsledek do Senátu je těsný – podle toho, jak dopadnou opakovaná sčítání v Montaně a ve Virginii, si republikáni udrží buď těsnou většinu anebo demokraté těsnou většinu získají. To však bude mít zásadní důsledky pro schvalování soudců, možná včetně soudce Nejvyššího soudu (o tom později).

Novým spíkrem – předsedkyní, dle naší terminologie – Sněmovny representantů je Nancy Pelosiová z výrazně levého a v morálních otázkách radikálně liberálního křídla demokratické strany. Jen pro srovnání – dosavadní republikánský spíkr Sněmovny Dennis Hastert představoval geograficky i sociologicky průměrný americký obvod – předměstí Chicaga, obývané vyšší střední třídou. Nancy Pelosiová reprezentuje San Francisco město střed, tedy obvod nadprůměrně bohatých lidí, velice liberálních v morálních otázkách, mladých, převážně svobodných profesionálů a yuppies, z nichž značná část jsou homosexuálové (její obvod je asi ten s největší koncentrací aktivních, otevřených homosexuálů v USA). Populace Hastertova obvodu se rozrůstá, populace obvodu Pelosiové klesá – nikdo tam nemá děti (a když náhodou někdo má, odstěhuje se pryč).

President Bush za ty dva roky, co mu zbývají, toho moc neudělá, ale rozhodně může nominovat řadu soudců, včetně soudce Nejvyššího soudu, pokud liberální osmdesátník John Paul Stevens rezignuje anebo zemře (což je možné). V takovém případě by měl Bush šanci nominovat pátého konzervativního soudce (z 9 soudců Nejvyššího soudu), který – kdyby byl Senátem schválen – by mohl hlasovat za zrušení soudního rozhodnutí Roe vs. Wade z r. 1973, jež učinilo potrat ústavním právem (v případě zrušení by o legálnosti potratů rozhodovaly státy Unie – jejich parlamenty či občané v referendech). Zda pátý konzervativní soudce Nejvyššího soudu bude schválen, samozřejmě rozhodne to, zda většinu v Senátu budou mít republikáni anebo demokraté. Proto teď nejistý výsledek senátních voleb v Montaně a Virginii je tak důležitý: získají-li oba senátorské posty demokraté, mají v Senátu většinu; získají-li byť jeden republikáni, mají většinu oni (neboť v případě poměru 50:50 rozhodující 101. hlas má vicepresident, kterým je teď republikán Dick Cheney).

Zbylé dva roky se nic závažného nebude dít, president Bush již nic závažného neprosadí a demokraté rovněž sami od sebe nebudou mít sílu cokoli kontroverzního prosadit (president má právo veta). Budou jen Bushovi znepříjemňovat život. Tyto dva roky budou přípravou na presidentské volby 2008 a obě strany vše podřídí strategii supervolebního roku 2008. Presidentská volební kampaň již začala: u demokratů má největší šanci na nominaci Hillary Clintonová, u republikánů senátor John McCain a dosavadní guvernér Massachusetts Mitt Romney, který je mormon.

Ve čtyřech státech bylo zakázáno uznávání svazků homosexuálů, v jednom státě (Arizoně) nebyl ústavní zákaz homosexuálních svazků schválen (neznamená to, že byly schváleny, znamená to, že nebyly ústavně zakázány a může o nich rozhodnout arizonský parlament). V Jižní Dakotě byl v referendu odmítnut absolutní zákaz potratů, který předtím přijal parlament Jižní Dakoty.

Principiální konzervativní a pro-life senátor, republikán Rick Santorum, byl v Pennsylvánii poražen. Je to největší ztráta konzervativců v letošních volbách.

Republikánská menšina ve Sněmovně reprezentantů je v důsledku volební porážky nyní více konzervativní, než byla republikánská většina před volbami: většina liberálních a centristických republikánů ze severovýchodu USA byla poražena ještě levicovějšími demokraty.

Ideologická polarizace obou stran pokračuje: demokraté se stávají levicovějšími a republikáni konzervativnějšími.

Čekejme velice těsný výsledek v roce 2008: jak jsem uvedl na začátku, Amerika zůstává “národem 50:50″.

Příspěvků : 9 - Americké volby – morální aspekty

  1. Petr Horak : 14.11.2006 v 10.42

    Neda mi to nereagovat na toto tvrzeni: ” praci odvedli dobrou – Taliban je porazen, Husajn je porazen,demokracie se zacina prosazovat v Iraku i v Afghanistanu, Israel diky Bohu take stale jeste existuje atd… “

    Taliban je dnes v ofenzive a kontroluje nejvetsi uzemi od roku 2001.
    Vytahnout spinaveho starika Husajna z jakesi diry a potom ho s velkou slavou odsoudit k smrti za potlaceni jakehosi povstani pred 20ti lety (tedy v dobach, kdy si Saddam s Rumsfeldem potrasali pravici) byla hracka. Porazit silici iracky odpor, ktery napr. cca pred mesicem totalne znicil Camp Falcon v Bagdadu je uz jina kava.
    Demokracie, ze se zacina prosazovat v Iraku a Afghanistanu??? Clovece vzdyt vy o tom nevite vubec nic! Kde zijete a co proboha ctete?
    Ochrana Izraele pokud vim nebyla soucasti agendy republikanu (alespon oficialne). Izrael se dokaze branit sam, i kdyz nedavna porazka s Hizballahem svedci o necem jinem. Kazdopadne nejnovejsi US iniciativa zapojit do reseni fiaska zvaneho Irak Syrii a Iran bezpecnost Izraele prilis nezvysi, nemyslite?

  2. Petr Horak : 14.11.2006 v 10.06

    Ja to vidim jinak: Irak byl napaden pod vylhanymi zaminkami. Americane si pocinali s neskonalou brutalitou (viz. perverzni – kdyz uz pouzivate toto slovo – muceni, kontejnerove bomby, vakuove pumy apod.). Ohromnemu kolosu US army se postavila na odpor hrstka spatne vyzbrojenych Iracanu a nejsou to ani zdaleka jen al-kajdiste, ktere samozrejme odsuzuji (iracky odpor je tvoren spoustou nejruznejsich organizaci). Predevsim diky svemu odhodlani dokazali povstalci zvitezit. Gratuluji jim proto, ze si diky sve statecnosti, se kterou dokazali vzdorovat te neskutecne presile zaslouzi respekt a take proto, ze invaze do Iraku je proste neskutecne svinstvo, coz americti volici na rozdil od vas dokazali pochopit.
    Nabizite srovnani irackeho odporu k jednotkam SS ci Rudym Khmerum, jiste to je vas nazor. Nicmene ja osobne bych tyto armady prirovnal prave k USarmy, ne k povstalcum. Kdo ma v tomto pravdu, je nekdo schopen to rozsoudit? Asi sotva. Ale to ze branici se iracky David porazil utociciho americkeho Goliase je proste fakt.
    Mimochodem kdyz uz zminujete ty chemicke zbrane, tak zrovna ty americane prokazatelne pouzili v Iraku proti civilnimu obyvatelstvu, i kdyz se snazili svetu lhat, ze ne.

    P.S.: prosim nedelejte ze me komunistu nebo jineho ultralevicaka

  3. RJ : 13.11.2006 v 21.19

    Onen text se zámerně zaměřil jen na morální aspekty letošních amerických voleb do Kongresu – byl totiž psán na vyžádání pro Monitor Res Claritatis. Jako takový opomenul mnohé důležité věci – levicovou domácí politiku republikánů v Kongresu, jakož i levicovou zahraniční politiku presidenta Bushe. Komplexnější analýzu výsledků voleb dodám brzo, již tento týden, ať se mí drazí kritici mají na co těšit. Rovnež v jednom aspektu – charakteru demokratické většiny – budu muset svůj první, bezprostřední rozbor částečně korigovat. Takže zítra nebo pozítří přijde článek nový.

    Rozumní a svobodomilovní lidé mohou mít na iráckou válku a její průběh různé názory, ale velebení fanatických vrahů, kteří zabíjejí kohokoli, kdo se názorově o půl milimetru od ních liší – jak je velebí Petr (Horák?) ve své “Gratulaci” z 10.11., je vskutku tristní. Je to jako “gratulovat” pancéřovým jednotkám SS za úspěch v Ardenách, či Mao Ce-Tungovi za jeho velkou “kulturní” revoluci, či Rudým Khmérům Pol Pota za jejich vítězství nad prozápadním režimem v Kambodži v dubnu 1975. Prostě někdo – že, Petře! – má perversní radost z toho, že ti nejhorší a nejnelítostnější vrazi a tyrani se těší dočasným úspěchům. Pan Petr je typ člověka, který by nadšeně tleskal Caligulovi a Neronovi, Čingischánovi a Stalinovi. Ten poslední nechal na amerických zajatých vojácích za korejské války provádět chemické a biologické pokusy. Inu, hrdina, že Petře?

  4. Martin Kříž : 13.11.2006 v 9.35

    a na které se shodne Bushova administrativa s demokratickým Senátem a Sněmovnou: reconquista :)

    Jinak to, co pan Joch napsal mi nápadně připomíná jeden článek na nationalreview.com. Podle průzkumů/voleb stojí za panem Bushem jen protestanti – a i u nich získal pouze 52 % hlasů. Jinak nevyhrál v žádné relevatní voličské skupině: mezi židy, například, získali demokraté 88%.

  5. Neo : 12.11.2006 v 17.56

    Joch nic vysvetlovat nebude. Diskutovat s Jochem je jako cpat faeces zpatky do canalis analis.

  6. V.Neckář jewnior : 12.11.2006 v 2.19

    Mne by hlavně zajímal kdyby pan Joch důkladněji osvětlil onu “relativně levicovou politiku” kongresmanů z Republikánské partaje která údajně vedla k tomu že hard jádro jejich voličů vůbec volit nepřišlo.

  7. teif : 10.11.2006 v 23.21

    uvedomte si ze republikani meli doted vetsinu skoro VSUDE a byli velice silni! takze ted oslabili, po tak silnem obdobi se neni cemu divit. A praci odvedli dobrou – Taliban je porazen, Husajn je porazen,demokracie se zacina prosazovat v Iraku i v Afghanistanu, Israel diky Bohu take stale jeste existuje atd…

  8. Petr : 10.11.2006 v 16.16

    Demagoga Romana Jocha samozrejme ani nahodou nenapadlo zminit prohranou valku v Iraku, financni a sexualni skandaly republikanu a jejich dalsi neuspechy. To je totiz ten pravy duvod proc republikani projeli volby na cele care. V budoucnu GOP svou prestiz mozna obnovi, ale neokonzervativni ideologie je jednou prvzdy mrtva

  9. Vilém : 10.11.2006 v 16.03

    Pan Joch se sice snaží vzbudit dojem, že k porážce republikánů došlo následkem jakési číselné mystiky, nikoli následkem neúspěchu Bushovy politiky, ale střízlivě myslícím lidem je jsané, že když se změnila voličská přízeň, mělo to konkrétní důvod nehledě na kalendář. Je pouhým sebeklamem uvádět sáhodlouhé výčty příadů, kdy byla strana, která držela úřad prezidenta, poražena, a nezmínit opačné případy.
    Co se tady v USA skutečně odehrálo a jaké to bude mít následky? Volby byly silně ovlivněny debaklem Bushova vpádu do Iráku, který ztělesňoval všechno nejhorší, vražedné svatouškovství, jímž se vyznačovala celá jeho politika – ZA MORÁLKOU PŘES MRTVOLY, to je vůdčí politický princip americké pravice. Tato politika přinesla hory mrtvol a morálka je v nedohlednu. Je zbytečné rozebírat podrobnosti nebo se zabývat nuancemi jednotlivých obvodů – Američané prohlédli, a současná pravice bankrotuje.
    Nyní tedy k následkům – ty se budou týkat mnohem širšího okruhu otázek než jen Iráku, který byl klíčovým testem Bushova nepříčetného politického moralizování, a dotknou se vnitropolitických otázek právě tak jako Evropy – noční můra nenávistného moralizování se rozpadá, je načase obnovit principy tolerance a optimismu ve vztahu k menšinám, multikulturalismu, sociální politice. A v neposlední řadě také ustane organizované metastázování nenávistných hesel směřujících k rozpadu evropských sociálních modelů, kterým se marická pravice snažila rozvrátit Evropu. Evropský model zvítězil, opilí kovbojové spadli při rodeu z koně. Vracíme se před rok 1980, kdy celá odporná komedie začala nástupem Reagana a nahrazením racionální politiky vykřikováním nenávistných hesel.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?