A co místo kvót pro ženy dát raději šanci svobodě?

19.11.2012
Roman Joch

Návrh, aby velké firmy měly povinně ve vedení minimálně 40 procent žen, je trapný z mnoha důvodů. V Romanu Jochovi vyvolává mnoho otázek.

Návrh směrnice Evropské komise (EK), aby velké firmy měly povinně ve vedení minimálně 40 procent žen, je trapný z mnoha důvodů. Především však neúctou k lidské svobodě.

Neměla by EK v současné finanční krizi pracovat na něčem jiném než na uvádění do praxe ideologie genderového feminismu? A například přemýšlet o tom, jak zvýšit produktivitu ekonomiky, flexibilitu pracovního trhu a snížit regulační zátěž.

Mussoliniho duch dál vane

Návrh Evropské komise svobodný pohyb a obchod v Evropě neusnadňuje, jde o typicky politicko-ideologické rozhodnutí. Podle principu subsidiarity by ale tuto otázku – minimální zastoupení žen ve vedení firem – neměly řešit centrální instituce Evropské unie, ale národní státy a jejich parlamenty. Evropská rada – vrcholní představitelé členských zemí EU – by tudíž měli EK odkázat do patřičných mezí a vzkázat jí: “Děkujeme, ale ne, děkujeme! A teď se už laskavě věnujte tomu, co vám náleží!”

Mussoliniho tělo sice tlí v hrobce v Predappiu, ale jeho duch dál vane… v Evropské komisi

Měly by národní parlamenty zavést povinné kvóty v soukromé sféře? Neměly. Ta je soukromá od toho, že je, ehm, soukromá. Jacíkoli lidé, muži i ženy, nebo jen muži či jen ženy, se mohou sdružit v soukromé firmě nebo v politické straně a na základě svobody sdružování si ustavit vedení, jaké chtějí. A když se to někomu nelíbí, ať si založí stranu či firmu podle svých představ. Tomu se říká svoboda.

Proč má v případě soukromé sféry stát mluvit do její vnitřní svobodné organizace? Proč vše hned politizovat a pokrývat státem? Proč by mělo platit heslo “vše uvnitř státu, nic mimo stát, nic proti státu”? Mimochodem, to byla Mussoliniho definice státu totálního, totalitního. Jeho tělo sice tlí v hrobce v Predappiu, ale jeho duch dál vane… v Evropské komisi.

Stoprocentně ženské kandidátky

Budou firmy s ženami ve vedení úspěšnější než ty jen s muži? Možná ano. Proč pak nenechat firmy, které to pochopí první, být úspěšnějšími? Proč nemít firmy čistě mužské, čistě ženské, i smíšené? Ať život ukáže, co dává větší smysl. Proč hned všechno oktrojovat, regulovat, donucovat, vnucovat, reglementovat a diktovat? Proč nemít pestrost, rozmanitost, diverzitu?

Je-li žen nadpoloviční většina, co jim brání vytvořit čistě ženské kandidátky, a ty pak volit?

A mají být kvóty i v politice? Žen je v populaci těsná nadpoloviční většina, ale ve vládě či v parlamentech jich bývá menšina. Co povinné kvóty pro zastoupení žen? Především však opět: Proč to nenechat na svobodě občanek a občanů? Je-li žen nadpoloviční většina, co jim brání vytvořit čistě ženské kandidátky, a ty pak volit? Vzhledem k většině žen mezi voliči, kdyby chtěly, pak by jimi mohly být obsazené nikoli z poloviny, ale stoprocentně.

Každý občan se může sdružit s jinými, založit si stranu a pak kandidovat ve volbách. Každý občan má možnost volit stranu dle jejího či jeho přesvědčení. Proč ničit tuto svobodu, která umožňuje nejen rovné, ale i většinové zastoupení žen ve volených sborech, kdyby o ně usilovaly?

Co se na kvóty vykašlat

Máme tři složky státní moci – zákonodárnou, výkonnou a soudní. V prvních dvou je převaha mužů, ve třetí pak žen. Mají-li být zavedené kvóty pro ženy v prvních dvou, platí totéž pro muže ve třetí? Chtějí toto zastánkyně kvót? A když ne, proč? Mají být ženy propuštěné z justice na základě svého pohlaví jen proto, že jsou ženy, a v rámci maniakální egalitářské vášně do ní nastrkat rovný počet mužů? A když to zastánkyně kvót nechtějí, proč?

Co se na kvóty vykašlat a brát lidi jako originální a jedinečné bytosti, a každého posuzovat dle schopností a dovedností

Když kvóty podle pohlaví, proč nikoli i dle věkových kategorií do 30, 40, 50, či x let? Proč nemít i takové kvóty? A co kvóty podle etnického/rasového původu? A náboženského či světonázorového přesvědčení? A pro karnivory/vegetariány/vegány? A dle tělesné váhy? A tělesné výšky?

A co se na kvóty vykašlat a brát lidi jako originální a jedinečné bytosti, a každého posuzovat dle schopností a dovedností, nikoli z hlediska parametrů, jež jsou pro lidství podružné? Co vzít lidskou jedinečnost a vnitřní důstojnost vážně a na člověka nahlížet jako na osobu, nikoli jen jako na příslušníka stádečka definovaného jakkoli?

Co prostě a jednoduše dát šanci svobodě?

 

Vyšlo na www.ceskapozice.cz

Příspěvků : 2 - A co místo kvót pro ženy dát raději šanci svobodě?

  1. michal : 1.12.2012 v 20.42

    Doba přežití “držením se kopyta” je evropanům už vzdálená, lze se synu ševce vyučit čímkoliv, nebo si lehnout na pec. Zásadní se tímm nezmění. Tak i prostor pro ženy co mají chůvy, kojné, se otevírá.Pokud jsou na rodinu samy, ani je to nenapadne. Dělat z dětí sirotky je opreavdu to poslední, třeba jen na část dnes. Dámy ambiciozní asi všechny řeholnicemi nebudou, jak si udržet kvalifikaci netuší ani lékařky. Ty nemají ani služku ani kuchařku, jsou uštvány jak se lze osobně přesvědčit. Přál bych jim i zahradníka, ale kde ty časy, zanedbaná je i Británie. Místo organického růstu méněcenný slon šlápne do porcelánu, ne růst, ale směrnice.Zbytečná, kromě paní Bobošíkové a několika matron se to stejně neobsadí, stejně jako v našem socialismu. Dnes navíc konkurence, kdo dělá všechno nedělá nic.Starostek máme již hojně , obce ty stagnují pečovatelstvím, než jim dojde podpora. Chleba zdarma pro zdravé je urážka.Abych citoval významnou ženu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuální publikace

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?